8. Love is love

24. října 2015 v 21:36 | Christy

8. What?





Ahoj, tak stihla jsem napsat kapitolku. Snad se bude líbit :P


POV KURT
Následující dny byly zvláštní. S Blainem sme pravidelne chodili na snídaně a obědy spolu. Většinou platil on. Ani jednou mě nenechal platit. Dneska na oběd čas nemáme. Trčíme ve studiu od osmi rána. Erik se snaží splnit všechny požadavky na píseň, které mám. Jsem unavený a oči se mi už zavírají. Nezvládám už ani poslouchat. Potřebuju kávu, nějaký zroj energie.


Když přicházím domu po náročném týdnu s vidinou zítřejšího volného dne, mám hned lepší náladu. Beru Elizu na krátkou procházku večerním New Yorkem a pak se vracím zpátky do svého malého bytečku. Tam, kde ještě před pár měsící o víkendech bylo veselo. Tam, kde Dany se Santanou zpívali a hlasitě se smály u talk show. Teď když otvírám dveře, je tu ticho a tma. Prázdno. Povzdychnu si, pouštím Elizu z vodítka a jdu si nalít sklenici vody. Pak si sedám na židli u jídelního stolu a zítrám před sebe. I když jsem unavený, vážně by se mi hodila společnost na povídání. Z venku se ozývá troubení aut, šum větru a první dešťové kapky dopadají na parapet. I počasí smutní se mnou.


S horkou čokoládou si sedám na pohovku a zapínám televizi. Beru z pod stolu skicák a začínám skicovat další módní koncepty. Hodiny ukazují devět večer a já jsem sám. Co asi dělá Santana nebo Rachel? Co asi dělá Blaine? Baví se teď někde v baru nebo v klubu? Nebo je taky doma? Odkládám skicovací blok a natahuju se pro mobil. Nic. Házím mobil na stůl a povzdychnu si. Vstávám a jdu k piánu. Horkou čokoládu pokládám na stůl a sedám si. Projedu prstami po klávesách a usmeju se. Začínám pomalu hrát. První co mě napadne je Let it go. Začínám si zpívat slova. Ne naplno, jen spíše pobrukuju. Bytem se ozývá můj hlas, přebíjený piánem. V moment kdy přestávám hrát, slyším klepáni na dveře. Zvedám se a jdu ke dveřím. Otvírám.
"Zdravím," Jeff vchází bez pozvání do bytu s láhví vína. Co tady dělá? Zavírám dveře a otáčím se, "Myslel jsem, že bych se zastavil."
"Vidím," usměju se. Jsem rád, že přišel. Nikdy nebylo těžké si s ním povídat.
"Kde máš vývrtku?" ptá se a jde k lince. Usměji se nad jeho drzostí a jdu za ním. Otvírám druhý šuplík a podávám mu vývrtku. Jeff se usměje a otvírá víno. Podávám mu i dvě vínové sklenice. Jednu mi dává do ruky a druhou si bere on.
Sedíme na pohovce a já se nemůžu přestat usmívat. Nemůžu uvěřit, že si tu nakráčel jako domů. Stejně jako před pár dny Blaine.
"Takže, povídá se, že ses skamarádil s Blainem," můj úsmev mizne. Povídá se? V práci se povídá?
"Eh... ano, jsme myslím kamarádi. Kdo to povídá?"
"Recepční a pár těch slepic, které Blaine zaměstnává," skvělé. Zamračím se. Co si o mě myslí? "Nic si z toho nededělej."
"Nedělám," lžu. Dělám. Myslí si o mě jistě hrozné věci. A kdyby ty slepice věděli, že po tom, co jsme se stali kamarádi, mi umožnil zrealizovat písně, které jsem napsal, mysleli by si-
"Fajn, tentokrát ti to nesežeru," strčí do mě loktem a odpije si vína, "Pár dní jsi dost mimo. Nemysli si, že si toho nevšímám. Dokonce i Nick se mě ptal, co s tebou je."
"Nick he?" zvedám obočí a snažím se změnit téma. Nechci se o tomhle bavit. Takže se alespoň dozvím, jak je na tom Nick a Jeff. Tedy... vypadá to, že spolu někdy něco... možná se mi to jen zdá. U těchto lidí jsem dost zmatený.
"S Nickem nechodím," odpovídá na moji nevyrčenou otázku, "Už."
"Už?" takže chodili. Myslel jsem si to.
"Hm," pokýve hlavou a znovu se napije, "Ještě před půl rokem jsme spolu bydleli. Asi mě už měl dost. Pořád jsme se hádali a pak jsem se prostě sebral a odešel."
"Aha," to musí být hrozné. Kdybych teď pracoval s Ianem, asi bych to nezvládl.
"Já ti to řekl. Řekni mi jak si na tom s Blainem? Líbí se ti?" teď si připadám jak na střední ještě více. Líbí? Slabé slovo. Červenám. Měl bych mu lhát.
"Je můj šéf," odpovídám. Jeff se zamračí a pak se usměje. Proč se usmívá?
"Jsi první jeho zaměstnanec, s kterým se kamarádi," ukazuje u slova kamrádi uvozovky, "Má přátelský vztah jen s lidmi, které potkal mimo práci."
"Za prvé, neukazuj uvozovky," odmlčím se, "A za druhé, on je mimo mou ligu."
"Cože?" Jeff se rozesměje.
"Prostě, můžeme to přestat řešit?" nechápe snad, že já jsem úplně z jiného světa, jak Blaine? Že jsem mladší, že jsem nikdo?
"Nechci být dotíravý, ale do háje, si chlap k nakousnutí," Prosím? "Někdo, nebudu říkat kdo, by musel být slepý."
"To jak vypadám neznamená, že jsem dokonalý," dobře pochybnosti o tom jak vypadám stále mám. Nejsem Bůh ví, jak krásný. A moje povaha je jiná než Blainova. Nehledám sice perfektní shodu, ale Blaine je... společnost by to nevzala. Nehledě na to, že nikde není napsano, že je gay. Je, o tom nepochybuju. Ale on mi nemůže dát obyčejný den. Obyčejné rande. Má rád drahé restaurace, auta a chce všechno platit on. Má rád luxus. A mě by nevadilo jen tak si sednout večer k televizi se sklenici vína a dívat se na My Fair Lady.
"Fajn, změna tématu. Nevěděl jsem, že bydlíš sám,"
"Pár týdnu už jo," rozhlížím se kolem. Smutně se usměju.
"Ehm... bydlel si s přítelem?" ptá se opatrně.
"Ne," zavrtím hlavou, "Prvně s nejlepší kamarádkou a potom jen s kamrádkou, která se tak nějak stala moji nejlepší kamarádkou. Obě odjeli zpátky do Ohia. Rachel za mojim nevlastním bratrem, jejím přítelem, který nechtěl do New Yorku a Santana za svou přítelkyní, která je ještě na střední."
"Aha," odpovídá a dolívá si do prázdné sklenice víno. I mě dolévá a přitom se usmívá. Veselý kluk. V tomto světě je vzácné potkat člověka, který je tak veselý, "Ty se vrátit nechceš? Očividně tam máš rodinu a kamarády."
"To je těžká otázka," zamračím se, "Vrátit bych se chtěl. Ale Ohio není nic pro mě. Utekl jsem... zbaběle. New York je pro mě nová příležitost začít žít."
"Utekl?" Jeff zdvedá obočí v překvapení, "Před čím?"
"Před lidmi. Před mojim bývalým přítelem," pokrčím rameny. Nemám důvod lhát, "Chodili jsme spolu na střední a on odmaturoval dříve než já. Studoval vysokou v Ohiu a tak trochu si našel jiné zájmy a celkově někoho jiného, zatím co já už pro něj nebyl to co chtěl."
"Krysa," Jeff se zamračí a pak se zase usměje. Jo Ian byl krysa. Lépe bych to neřekl. Byl krysa ve více ohledech. Nehledě na to jak mi ublížil na konci našeho vztahu. Ublížil mi i během.
"Možná bychom mohli někam jít. Co ty na to?" vstávám. Chtěl jsem sice být doma, ale teď už nechci. Navíc, Jeff je asi trochu akčnější typ člověka. Jeff se zazubí a přikývne.


Vcházíme do klubu, kde pracuje Patrick. Ochranka mě tak už zná, takže se nepotřebuju prokazovat. Do jiného klubu mě stejně nepustí. S Jeffem se prodíráme mezi lidmi k baru. Opřu se o bar a podívám se na tančící lidi. Srdce se mi zastavuje a dech zadrhuje v hrdle. Vidím Blaina. A není sám. Tančí s nějakým mužem, který vypadá úžasně. Má rozcuchané vlasy a skvěle padnoucí oblečení. Tiskne se k Blainovi a tančí... ne... není to jen tanec. Jeho rty jsou přitisklé na rtech-
"Dáš si whiskey ne?" otáčím se k Jeffovi, který drží dva poháry s whiskey. Přikývnu, beru si pohár a usměju se na Patricka, který mě pozoruje. Vedu Jeffa ke stolu v rohu. Není tam tolik rušno a nechci stát u baru, protože bych se musel pořád dívat na ty dva a to bych nezvládl. Už teď mám pocit, že mi někdo dal ránu do břicha.
"Tady jsem ještě nebyl," křičí Jeff přes hlasitou hudbu. Pokývu hlavou. Jsem nějak mimo. Z nějakého zvláštního důvodu mě to zasáhlo. Nadechnu se a zvedám sklenici ke svým rtům. Zavírám oči a vypiju celý obsah sklenice. Uff! Žaludek se mi obrací, ale po chvíli se uklidňuje. To není nic pro mě.
"Ještě jednu?" usmeji se na Jeffa, který zavrtí hlavou a vstává. Sedím u stolu sám se svými myšlenkami.
Jeff je u baru trochu dlouho, tak vstávám a vydávám se k baru. Nevidím ho. Stavím se na špičky a hledám ho. Jediného koho však vidím je Blaine. Zírá na mě. Překvapeně. Odvrácím pohled k Patrickovi, který přichází ke mě.
"Byl tu Jeff?" nakláním se k němu co nejvíc, aby mě slyšel.
"Před chvíli šel za tebou!" křičí. Do háje. Kývnu a otáčím se. Narážím do něčí hrudě. Au.
"Hej," Blainovi ruce jsou na mých ramenách a pevně mě svírají. Do háje! Odstupuju od něj. Nemám důvod se zlobit, přesto se zlobím. Zkousnu si ret a snažím se uklidnit.
"Ahoj," říkám. Blaine krčí obočí. Jistě ho zajímá co tady dělám.
"Tady jsi!" Jeff do mě vrazí a dává mi do ruky sklenici. Blaine se podívá na Jeffa a pak na sklenici, kterou držím. Mračí se více než před chvíli, "Nazdar kámo!"
"Nazdar," Blaine Jeffa odbíjí a mě propaluje pohledem. Co mu přelítlo zase přes nos?
"Viděl jsem Masona," Masona? Asi toho chlapa s kterým tu je Blaine. Převrácím oči. Nebudou se o něm bavit, že ne? Blaine mlčí. Mason je jeho ex? Nebo asi ne. Spíše... Bože nemysli! Obrácím do sebe další skleničku. Opět se mi žaludek převrací a obličej křiví. Otáčím se k baru, který je za mnou a pokládám sklenici na desku. Ukazuju Patrickovi, že chci ještě jednu. Patrick mi nalévá a já se otačim k nim.
"Přestaň!" Blaine mi bere sklenici z ruky. Co to dělá! Nebudu se tady s ním přetahovat. Žertuje? Zamračím se a podívám se na Jeffa, který je zmatený. Blaine mě odstrkuje a volá Patricka. Ale né!
"Nech toho!" tahám ho za ruku a otáčím ho k sobě, "Zbláznil ses? Co to děláš?"
"Nejsi pl-"
"S tím na mě nechoď! Když jsem byl s tebou, tak si neměl problém! Nemáš právo rozhodovat o tom, co dělám a co dělají ostatní!" strčím do jeho hrudě. Bože, co má z problém?! Blaine mlčí a měří si mě pohledem. Je naštvaný? Vždyť nemá právo být naštvaný! Najednou se Blaine otáčí a beze slova mizí v davu lidí.
"Co to bylo?" Jeff je zmatený. A já taky. A taky jsem naštvaný. Byl špatný nápad sem chodit. Měl jsem zůstat doma.


Ráno, když se probouzím, cítím se zle. Není to kvůli alkoholu, ale kvůli mého stupidního šéfa, který si myslí, že může vládnout světu! Nechce se mi vstát. Tak jen ležím. Natahuju se pro mobil a čtu zprávu od Jeffa, jestli jsem v pořádku. Odepisuju krátkou odpověď: V pořádku. Házím mobil k nohám a schovávám se pod peřinu. Ne. Dneska nikam nejdu. Nevylezu z postele ani za nic. Odkrývám si hlavu a zadívám se do stropu. Co to se mnou je? Tohle není normální.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Terka | 24. října 2015 v 22:34 | Reagovat

My zadneho Masona nechceme!! Chceme Klaine!!!!! :D
Jeff je vazne torpedo, jsem rada ze Kurta vytahl ven (i kdyz to vlastne navrhl Kurt :D). Blaine... Andilek zase bude mit rypavou :D :D A ani se ji nedivim, i kdyz na druhou stranu se o Kurta evidentne stara, takze... Tesim se na pokracovani :-)

2 Andílek | Web | 25. října 2015 v 8:53 | Reagovat

někdo mě tu předběhl!! :D  :D. To si spolu vyřídíme! :D  :D  :D

Jeff. No co si budeme povídat, všichni známe Jeffa. :D  :D . Torpédo naše blonďatý. Ale alespoň šel Kurt mezi lidi.
No když už to Terka, tak nadhodila. Tak si teda rejpnu :D  :D .
Blaine! Ty kreténe, jeden namyšlenej. I kdyby se Kurt zlil pod obraz, boží, tak tobě to může být u prdele. Přišel se bavit a ne, abys ho ty vytáčel svým chováním.No dobře, uznávám, že se stará...Ale přehání to. Těším se na pokračování

3 Terka | 25. října 2015 v 10:17 | Reagovat

[2]: Já nemůžu :D :D :D :D :D Ty tvoje komenty...nikdy nezklameš ;-)
Jinak jsem byla první po hodně dlouhý době, tak si nestěžuj :-P :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama