Hopeless romantic - Na přání pro Kaťule

3. listopadu 2012 v 18:34 | Christy |  Jednorázovky / Na přání >
Slov: 1536

Na přání pro Káťule
Doufám, že se bude líbit :)


Bílé, velké chomáčky se snášely k zemi a pokrývali chodníky bílou pokrývkou. Právě nasněžený sníh křupal pod nohami mladého chlapce, mířícího do školy. Ačkoliv dnes nebyl jeden z jeho nejlepších dnů, kráčel s úsměvem na tváři a nepohasl mu ani přes den ve kterém psali důležitý test z angličtiny, který nepatřil k jeho nejlepším. Na zkoušce tolik nepopulárního sboru se rozebírali témata na Vánoční zpívání v dětském domově a také byly zmíněny Vánoce a Silvestr. Modrooký chlapec se také zapojil do konverzací, ačkoliv ne s takovým nadšením jako třeba jeho nevlastní bratr Finn nebo jeho nejlepší kamarádky Rachel, Quinn a Mercedes. Školní zvonek ohlásil poslední hodinu a všichni se vydali domů.
"Kurte, poslyš," začala Rachel, "pamatuješ si Slavíky? Soutěžili jsme proti nim minulý rok. A ten Blaine víš, koho myslím?"
"Nemám tušení o čem mluvíš Rachel," zakroutil hlavou a tvaroval sněhovou kouli a podivně se s Quinn na sebe culili.
"No ty sis s ním párkrát vyrazil ne, tak jsem myslela, že by mohl být tvoje rande, protože nechci nikoho na svém večírku samotného," vysvětlila mu.
"Bylo to naprosto nevinné, myslím tím, jasně vyrazili jsme si, ale nic to pro něj neznamenalo, chápeš? Nemůžu ho pozvat k tobě, aby šel jako moje rande. Navíc jsme se skoro tři měsíce neviděli, no vlastně více, " zapřemýšlel a začal potichu počítat, "bude to šest měsíců proboha."
"Vážně?" nevěřila blondýnka a hodila velkou sněhovou kouli přímo do Kurtova obličeje.
"Jo," zamračil se na své kamarádky a sněhu, který se třpytil na jeho dokonalé pokožce, nevnímal, "měl bych se mu ozvat."
"Můžeš se ho zeptat, jestli půjde na ten večírek," připomněla mu bruneta.
"Ne to nemůžu," protestoval, "jen se mu ozvu a zeptám se jak se má."
"Strašpytle," utrousila Rachel a společně s Quinn se vydali už jiným směrem, "měj se Kurte."
Modrooký brunet celou cestu domů přemýšlel, zda by to měl být on, který se ozve. Nakonec usoudil, že nic zkazit nemůže.
15:01 KOMU: Blaine -> Ahoj, jak se máš Slavíku?
Odpověď mu přišla překvapivě rychle.
15:05 Blaine -> Ahoj :) Fajn, řekl bych, že teď být líp už nemůže…ty? Jak si užíváš prázdniny?
Kurt chvíli nechápavě hleděl na odpověď, která mu přišla.
15:13 KOMU: Blaine -> Prázdniny? Nemám ještě prázdniny, ještě mě čekají dva týdny :(
15:15 Blaine -> Vážně, já už mám prázdniny :P Nechceš se sejít? Nějakou dobu jsme se přeci jen neviděli…
Brunet skoro nadšeně nadskočil od radosti.
15:23 KOMU: Blaine -> No záleží kdy…ještě mě čeká písemka z fyziky :(
15:25 Blaine -> Chceš doučit? Fyzika mi jen tak mimochodem jde dost dobře.
V Kurtovi najednou vzplál plamínek naděje a doufal, že se mu tohle nezdá.
15:28 KOMU: Blaine -> Máš čas v sobotu nebo v pátek?
15:32 Blaine -> V pátek tě počkám před školou dobře? J
Celý týden si psali různé smsky. Blaine se snažil zpříjemnit každý den ve škole. V hodinách vůbec nedával pozor a na zkouškách byl naprosto nepoužitelný. Nastal pátek a Kurt byl snad ještě více mimo. Vycházel ze třídy, kde měl společně s Quinn a Rachel poslední hodinu. Byl celý nesvůj a ve skříňce pomalu přivřel ruce.
"Co jsi tak mimo?" zasmála se Quinn.
"Nejsem," vyhrkl až moc rychle, "nemám absolutně žádná důvod," drmolil. Quinn s Rachel si vyměnili zmatené pohledy a obě upřely zvědavě oči na Kurta.
"Vážně," ujistil je a otvíral hlavní dveře. Jakmile obě dívky spatřili, chlapce s černou čepkou na hlavě a černém, dozajista teplém kabátě, hlasitě se rozesmáli.
"Ahoj," Blaine je pozdravil a zářivě se usmál.
"Ahoj," odpověděli dívky sborově.
"Čau," zamumlal Kurt a obě zpražil pohledem.
"My už musíme určitě jít, máme stoprocentně něco důležitého," řekla rozesmátě Rachel a tahala Quinn z dosahu kluků, "ahoj."
"To bylo divný," podotkl Blaine, "jsi připravený na doučování?"
"Ne," odpověděl popravdě, "vidím to tak, že stejně se dneska nic nenaučím."
"Dobře," usmál se Blaine a chytl Kurta kolem ramen, "tak zajdeme do kavárny a pak tě pěkně zkouluju."
"Souhlasím s kavárnou, ale ne s tím zkoulováním," taktéž se zasmál.
***
"Mnohem lepší," zamumlal Kurt, když už seděli v kavárně a měli svou objednávku. Prsty si ohříval o horký kelímek a s úsměvem pozoroval Blaine, který se vztekal nad tím, že mu popletly objednávku.
"Tohle je nehorázný," stěžoval si kudrnáč, "mají tu v tom bordel."
"Mají tady hodně lidí," upokojoval jej brunet, "nediv se, že spletkou nějakou objednávku."
"Máš pravdu," uklidnil se a natáhl se pro kelímek Kurta, "tak se napiju od tebe."
"Hej," protestoval, ale to už měl Blaine kelímek u pusy "za chvíli tu máš novou."
"Takže, jak hodláš trávit svátky?" vypustil jeho poznámku a přešel k jinému pro něj mnohem zajímavějšímu tématu.
"Budu doma sedět hezky v teple," řekl a jasně dal najevo, že odsud nechce vylézt zpátky do té zimy.
"Ty jsi ale zmrzlina," komentoval to Blaine.
"Nejsem. Chodil bych tam venku v tom sněhu a v zimě, kdyby mě měl kdo zahřát," řekl.
"Áhá , romantická dušička," popichoval jej.
"No a co?" zamračil se brunet.
"Nic, ale neměl bys být tak moc naivní. Moc lítáš v oblacích, princátko,"
"Jo, víš co? Myslím, že musím jít za Rachel," vstal, hodil na stůl peníze a chystal se k odchodu, ale zaslechl ještě Blainův hlas, který naprosto ignoroval.
"Myslíš?"

Kurt však za Rachel nešel. Zachoval se, jak pitomec a Blaine mu jen radil, aby neskončil se zlomeným srdcem. Ovšem jeho srdce právě trpí, když nemá nablízku Blaina. Celých šest měsíců se dokopával k tomu, aby mu napsal, a když konečně s ním byl, tak to takhle pokazí. Byl jeden stupeň pod nulou, opět hustě sněžilo, když Kurt došel domů, kde ho čekalo malé překvapení. Carol s Burtem odejeli navštívit babičku od Finna a Finn měl být podle všeho doma, ale nebyl.
"Finne?" křikl do domu a nikde nikdo. Pokrčil rameny, vzal si z kuchyně džus a vydal se do svého pokoje.
"Vypadal si z kavárny a já tě ani nestihl zkoulovat," řekl na oko vyčítavě Blaine, který seděl v jednom z pohodlných křesel.
"Panebože," vyjekl, div že mu sklenice nevypadla z ruky, "jak ses sem dostal?"
"Finn byl tak hodný, že mě nenechal mrznout venku a pak někam odešel a řekl, ať na tebe počkám," vysvětloval mu, "a šel za Rachel."
"Proč jsi mi lhal, že musíš za Rachel?" nechápal. Brunet si nervózně skousl ret a své modré oči upíral na Blaine, který již neseděl, ale stál naproti němu.
"Naštval jsem tě?" zeptal se, když Kurt jen tak hleděl.
"Ne to-,"
"Můžeš mi říct, že jsem tě urazil," přerušil ho.
"Ne, já-,"
"To je v pohodě. Já se nenaštvu, když mi řekneš, že jsem idiot," pokračoval a Kurta nenechal doříct ani jedno slovo.
"Ne, měl si pravdu," křikl rychle, aby jej Blaine nestihl znovu přerušit.
"Cože?" naklonil hlavu dopředu s malým úsměvem.
"Že si měl pravdu," zopakoval pomaleji, "jsem naivní a lítám v oblacích."
"Víš možná, kdyby ses hned nenaštval a nechal mě to doříct, tak bych nemusel mrznout sám," udělal jeden krok k němu a chytl ho kolem pasu. Kurt vyjeveně sledoval, co chce chlapec před ním udělat, "mohli bychom mrznout spolu a případně se zahřát."
Kurt zrudnul jako rajče a Blaine se potichu zasmál. Naklonil se ještě více k němu a něžně jej políbil. Kurtovi ruce vystřelili a omotali se mu kolem krku.
"Tak, romantiku, co plánuješ dále?" zeptal se pobaveně Blaine, když se odtáhl.
"Zachumláme se do teplých dek, sedneme si ke krbu a budeme se mazlit," odpověděl mu s rošťáckým úsměvem.
"S tím můžu jedině souhlasit," líbnul jej na líc. Jak Kurt řekl, oba se zachumlali do jedné deky a vychutnávali si blízkost toho druhého. Něžné polibky, letmé doteky a spokojené úsměvy na rtech.

***
"Co se usmíváš, jak měsíček na hnoji?" zeptala se jej Quinn, když v pondělí ráno přišel na zkoušku, kde už byly holky. Tedy Santana, Brittany, Quinn, Mercedes a Rachel.
"Nevím, o čem to mluvíš," odpověděl a hrál nechápajícího.
"Tak to vysyp," pobízela ho Santana, která byla stejně jako ostatní dívky zvědavá.
"Vážně nemám tušení, co chcete vědět,"
"Byl jsi včera s tím Vrabcem ne?" docházela Santaně trpělivost.
"Myslíš Slavíkem? Blainem Slavíkem?" opravil ji a sledoval, jak napíná uši, "Tak s tím teď chodím, dámy."
"Kecáš?" vykulila oči Mercedes.
"Bylo včera něco? Slyšela jsem, že Finn nebyl s rodiči doma," uličnicky se usmívala jedna z roztleskávaček.
"Nic nebylo, Quinn," dloubl ji do žeber, červený až za ušima. Holky však celý den po něm chtěli slyšet, alespoň nějaké podrobnosti. Například jak líbá. Na to jim Kurt odpověděl, že úžasně, ale to bylo velmi slabé slovo. Jakmile vyšel ze školy, čekal ho tam, teď už jeho přítel.
"Ahoj," zářivě se usmál na černovlasého chlapce a letmo ho políbil.
"Tak, dalo se to přežít?" zeptal se ho a omotal ruku kolem Kurtova útlého pasu.
"Děsně, písemka s fyziky byla jak pro vysokoškoláky," stěžoval si a v těsné blízkosti si to razili do jedné z kaváren.
"To se ti jen zdálo," zasmál se Blaine a přitáhl si ho blíže k sobě. Dny ubíhali rychleji a rychleji. Blaine s Kurtem byli pořád spolu a kamarádi ve sboru jim už také vymysleli přezdívku, Klaine. Slavíci i Nový směr spolu vycházeli. Zpívali spolu, chodili spolu na bowling a dokonce Nový rok všichni byli na chatě Andersonů.
"Šťastná nový rok, ty můj beznadějný romantiku," usmál se Blaine a přesně když hodiny odbily půlnoc, Kurta políbil.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Káťule | Web | 4. listopadu 2012 v 11:17 | Reagovat

ta je boží, dokonalá, úžasná, romantická a už mi došla slova :D! Skoro jsem se tady roztekla :). Děkuju mockrát :)! Dám si ji k sobě na blog jako povídku od tebe, ok? :) Ještě jednou moc děkuju a jdu si jí hnedka přečíst znova - tolik se mi líbí ;)

2 ilovegleeglee | E-mail | Web | 4. listopadu 2012 v 12:10 | Reagovat

[1]: Jsem ráda že se líbí :) Jistě že si ju dej na blog budu jen ráda :))

3 Nicole Damita | 4. listopadu 2012 v 18:23 | Reagovat

To bolo super =)

4 Andílek | Web | 4. listopadu 2012 v 18:41 | Reagovat

to bylo tak úžasné...nádherné a romantické...nemám slov

5 Karin | 24. ledna 2017 v 22:11 | Reagovat

To bylo romanticky. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama