Summer love pro NikkiAnneJess

14. října 2012 v 18:36 | Christy |  Jednorázovky / Na přání >

Na přání pro NikkiAnneJess

Doufám, že je alespoň trochu podle očekávání Mrkající

"Ahoj, jdeme na koupaliště, jdeš taky?" Rachel doslova přitančila doprostřed školní chodby. Poslední dva týdny se neuvěřitelně táhly. Nesnesitelné horka a ani jedna kapka deště nespadla na vyschlou trávu už celý měsíc. Lidé se chladili, čím mohli, aby vůbec v tomhle počasí vydrželi. Modrooký chlapec se pobaveně otočil na svou nejlepší kamarádku, která s úsměvem líčila, kdo s nimi půjde.
"A to půjde i Santana?" vykulil na ni oči.
"Posloucháš mě vůbec?" zamračila se, "půjdu já, ty, Quinn, Santana, Brittany a Týna."
"Mercedes nepůjde?"
"Ne prý dneska už něco má," pokrčila rameny a opět nasadila svůj obvyklý úsměv. Doprovodila Kurta na hodinu a sama upalovala na španělštinu, jelikož jazyky měli rozdělené.
"Bonne journée," přišel učitel do třídy, "S'il vous plaît être assis."
V ten moment brunet přestal dávat pozor, probírali totiž lekci, kterou uměl snad i pozpátku a taky se docela těšil na odpoledne strávené u vody se svými přáteli. Ačkoliv se Santana neprojevovala jako kamarádka, tak od doby, co Kurt ví její malé tajemství, které zatím neví nikdo, se spřátelili. Francouzština uběhla rychle jako plynoucí řeka a taktéž i matematika, jež byla poslední úmornou hodinou dnešního vyučování. Přesně ve dvě hodiny čekali holky, s kterými jel u jeho auta.
"Musím domů," oznámil jim, a když uviděl zamračené tváře dívek, rychle dodal, "pro plavky."
"Tak nasedat, ať tam jsme co nejdřív," zavelela Rachel a mohlo se vyjet. Kurt pustil rádio, právě hrála Tacatà - Tacata' a všichni celou cestu ke Kurtovi zpívali.
"La gente bailando y tu bla bla bla. Que es y ataca yo, que es battallà…," když písnička skončila akorát Kurt vystupoval a s rychlím počkejte zmizel ve dveřích domu.
***
O půl třetí už leželi na lehátkách kousek od bazénu, kde pubertální kluci házeli do vody holky, které se tomu smáli jako praštěné.
"Nechápu ty holky, které ječí místo toho, aby jim střelili facku," zakroutila nevěřícně hlavou brunetka.
"Ale prosím tě, Ještěrko," převrátila oči Santana, "ty by jsi se smála ještě víc, jak ony, kdyby tě tam házel Finn."
Kurt s dívkami se potichu chechtali, zatím co Rachel nafoukla tváře, že měli strach, aby nepraskla.
"To není pravda," hájila se po chvíli, "já bych mu tu facku dala."
"Sama víš, že bys to neudělala," promluvila Tina, která se také jako všichni ostatní pochechtávala.
"Hele," zašeptala blondýnka směrem ke Kurtovi, "co říkáš na toho plavčíka?"
"Kterého?" rozhlížel se zvědavě.
"Ten co sedí tady na té židličce nebo co to je," ukázala prstem, však tak aby ji nikdo nemohl vidět. Brunet namířil svůj pohled na mladíka, asi v jejich věku a zkoumavě si jej prohlížel. Černé kudrnaté vlasy, ve kterých se leskli malé kapičky vody, vypracované ruce i hruď, kterou ale schovával pod červeným tričkem. Byl tak dlouho zahleděných ve svých myšlenkách, že neslyšel jak na něj Quinn mluví a nevšiml si ani jejího šibalského úsměvu.
"Líbí?" vytrhla ho z přemýšlení až Santana, která ho zchladila kelímkem studené vody z bazénu.
"Jéžiš," vyhrkl a vyskočil z lehátka. Uličnicky se usmál, a ačkoliv nebyl bůh ví, jak svalnatý, těch pár kilo, kterých vážila Santana uzvedl. Šikovně ji zablokoval ruce, aby neschytal pár bolestivých facek od jedné z rozinek. Postavil se na kraj bazénu a se smíchem ji hodil do vody.
"Já tě zabiju," zavrčela, když se vynořila. Jenže on se rozhodl, že tu udělá někdo jiný. Blonďatý kluk, běžící kolem vrazil do Kurta, kterému podklouzla noha, praštil se do čela a ztratil vědomi.
"Pomozte mu někdo," křikla k smrti vyděšená Quinn, která to sledovala z povzdáli. Černovlasý chlapec vyletěl na nohy, jedním rychlým pohybem sundal tričko a skočil pro Kurta do vody. Vytáhl ho na břeh a jelikož nedýchal musel mu dát umělé dýchání. Naklonil se k jeho rtům a provedl iniciálních pět vdechů a masáž hrudníku. Když to takhle opakoval po druhé, modrooký chlapec konečně vykašlával vodu a zhluboka dýchal. Byl trochu mimo, ale všichni pozorující si oddechli a dál se věnovali činnosti, kterou dělali do teď.
"Ty jsi mi dal," vydechl plavčík.
"Ještě ne," řekla Santana a Kurt ji zpražil pohledem, ale jak se zdá Blaina to pobavilo.
"Budu ti to muset ošetřit," ignoroval poznámku tmavovlásky a ukázal na malou ranku na čele bruneta, která nehezky krvácela. Kurt přikývl a nechal si pomoct od Rachel.
"Zvládneš to tu sám zlato?" zeptala se, když stáli uprostřed ošetřovny a sledovala dění venku. Modrooký chlapec se také podíval ven a uviděl jeho nevlastního bratra a Pucka, který hráli vodní fotbal.
"Jasně," usmál se.
"Myslel jsem, že dneska bude klid," řekl kudrnatý chlapec a nakapal na vatový tampónek dezinfekci.
"Jo pr-," byl přerušen, jelikož mu přiložil na čelo dezinfekci.
"Štípe co?" rýpnul si plavčík. Kurt přivřel oči a čekal, až mu tu štípající věc dá pryč z čela. Pomalu otevřel své modré oči a sledoval usmívajícího se mladíka před ním.
"Jak se jmenuješ?" zeptal se, aby jej rozptýlil, protože musel znovu přiložit onu štípající tekutinu k rance.
"Kurt," představil se.
"Takže Kurte," přelepil ranku dvěma náplastmi, "neházej už nikoho do vody a buď trochu opatrnější."
"Jo, dík," přikývl a nechal se vyvést ven. Když už se dveře za ním zavřely, rychle se otočil, jelikož si uvědomil, že nezná jméno jeho nádherného zachránce. Přišel k lehátku a ducha nepřítomen si sedl.
"Jdu pro tříšť," šťouchla do něj Quinn, "chceš taky?"
"Jo," natahoval se pro tašku, však blondýnka ho zarazila.
"Platím já,"
"Ne to je-,"
"Dneska u tebe spíme, to máš za tvou ochotu," přerušila jej a odešla. Brunet zakroutil hlavou a natáhl se na lehátko a nechal slunce, aby hřálo jeho pokožku. Netušil však, že jej sleduje pár lískových očí.
***
Hodiny odbyly půl osmou a koupaliště se pomalu vylidnilo. Mezi posledními byl také Kurt a jeho kamarádky, které se chystali na pyžamový večírek u Kurta doma. Jakmile dorazili, smyli ze sebe chlór a převlékli se do pyžama, se uvelebili, každý kde mu to vyhovovalo. Kurt si sedl do houpací sedačky, připevněné na tropě, Quinn, Rachel a Brittany si lehli na postel a Tina se Santanou do dvoj křesla.
"Jak se jmenuje? Kolik mu je? A líbí se ti?" vychrlila na něj Quinn.
"Quinn," okřikla ji Tina, "Kurt spadl do vody, praštil se do hlavy a skoro se utopil."
"To je v pohodě," mávl nad tím rukou, "ale nevím, jak se jmenuje, kolik mu je a jo líbí se mi."
"Páni," protáhl Santana, "jsi s ním sám na ošetřovně a-."
"Dost Santano," zarazili ji všichni se smíchem.
"No co?" rozhodila rukama, v jedné svírala pilník a ukazovala na Kurta, "Líbí se ti, fajn dobře hned to dělat nemusíte, ale rande nikdy nikomu neuškodilo, víš?"
"Vždyť ani nemusí být gay," řekla Rachel. Santana se škodolibě ušklíbla a chytře zavrtěla hlavou.
"To by se nad mou poznámkou neusmál,"
"To nic neznamená," souhlasil s Rachel.
"No tak si to prostě ověříme," vstala popadla Kurtův notebook, otevřela jej a najela na stránky společnosti bazénu.
"Víš, že je to pravděpodobně jen brigádník že?" znalecky poukázala na ten fakt Tina.
"Jo, ale hele," ukázala na fotku, kde bylo více mladších kluků.
"Wes, NickDuval, JeffS. Sterling, Blaine Anderson, Thad, David," četla Rachel jména pod fotkou, "které jméno se ti líbí nejvíc?"
"Em," chvíli přemýšlel, "Blaine."
"Fajn," Santana otevřela novou stránku a najela na facebook, kde už Kurt byl přihlášený. Napsala do vyhledavače Blaine Anderson a počkala než to vyhledá.
"Bingo," usmála se a otevřela první profil, "tadá."
"Je úžasný," rozplýval se brunet, "ale to…co to děláš?"
"Nic," klikla na přidat do přátel, "jen ti zařizuju první sex."
"Santano," shodil ji ze židle a sedl si na ni, chtěl ještě žádost zrušit, však to už mu bliklo upozornění, že žádost přijal. Teď nevěděl jestli ji umačkat štěstím nebo ji zabít.
20:54 Blaine Andy Anderson
Ahoj, jak si našel moje jméno?
"Vidíš," zahučel, "myslí si, že jsem stíhačka."
"Nemyslí, napiš mu pravdu," snažila se ho vycpat od počítače, však neúspěšně. Dívky, které si už sedli na postel a listovaly novým číslem Vogue se potichu smály, ale i kdyby se smály nahlas ani jeden z nich by je nevnímal. Na druhé straně však seděl zmatený Blaine, který nedočkavě čekal na odpověď, však místo to se mu pořád ukazovalo, že Kurt Hummel píše.
20:59 Kurt Hummel
Nechtěl jsem ti to říkat hned, ale umím číst myšlenky :DDD
Slavík se usmál a hned začal psát odpověď.
21:00 Blaine Andy Anderson
Aha, tak to bys mi mohl odpovědět na otázku, kterou jsem sice nahlas neřekl, ale chtěl jsem :P
21:03 Kurt Hummel
Nápověda prosím :DDD
"Blaine," zavolala jej matka zdola, "můžeš na chvíli?"
"Jasně," křikl na zpět, ale ještě stihl napsat.
21:05 Blaine Andy Anderson
Ty a já, zítra v té nové kavárně?
Seběhl schody dolů a nervózně klepal o barovou desku v kuchyni.
"Pomohl bys tátovi s těmi krabicemi? Musí jít do sklepa," ukázala na pootevřenou pracovnu jeho táty. Beze slova se sebral a vzal první krabice, na které jeho otec ukázal. Poslušně je odnesl do sklepení a vyběhl nahoru do pokoje. Zatím na druhé straně města se dohadoval Kurt se Santanou.
"Napiš mu to," hučela neustále do něj, "nebo to udělám já!"
"Komu?" zeptala se Quinn, když konečně zprohlíželi magazín.
"Ten plavčík ho pozval na rande a on neví, co napsat, tak říkám, ať napíše, že půjde rád!"
"A proč mu to nenapíše?" divila se Tina. Kurt převrátil oči v sloup a vzal notebook na postel, kde si sedl k holkám.
21:32 Kurt Hummel
Zveš mě na rande? :DDD
21:33 Blaine Andy Anderson
Jestli tvoje odpověď zní, že půjdeš, tak pak ani zvu tě na rande. Ale jestli tvoje odpověď zní ne, beru své slova zpět :D
"Vidíš," Santana jej praštila po rameni a vítězně se usmála, "tak mu napiš!"
21:36 Kurt Hummel
Půjdu rád tak v pět?
21:38 Blaine Andy Anderson
Super J A co hlava?
21:38 Kurt Hummel
Bolí L Ale zas tak děsné to není. Už musím jít, takže zítra dobrou ;)

***
Tóny kytary se ozývaly po celém pokoji a černovlasý muzikant poctivě zapisoval noty, které ho napadly. Po chvíli byl spokojen se svou prací, jelikož stihl složit sloku a refrén. Teď jej čekala schůzka s modrookým, krásným brunetem. Na jednu stranu se nemohl dočkat, na tu druhou byl nervózní, až to zdravé nebylo. Proběhl noty očima, když neshledal žádnou chybu, oblékl se a mohl vyrazit. Byl v kavárně brzy, protože nějak předběhl čas. Byl nedočkavý a za to by se nejraději vypleskal, ale když už je tady, alespoň si něco objedná.
"Ahoj," ozval se u něj tenký andělský hlas, "jdu snad pozdě?"
"Ne," usmál se, "já jsem tu brzo."
Brunet se také lehce usmál a sedl si na židličku naproti němu. Chvíli si pouze hleděli do očí, pak však Blaine ticho přerušil.
"Jak jsi zjistil teda to moje jméno?"
"No," podrbal se na zátylku, "ona moje kamarádka je děsnej čmuchal."
"Proč mě hledala tvoje kamarádka?" pobaveně naklonil hlavu, protože Kurt byl rudý od kořínku vlasů.
"Ehm," koktal, "ani nevím."
"Dobře," rozesmál se.
"Nesměj se!" Brunet nafoukl tváře, "ona je děsná víš."
"Jo a která?"
"Ta co jsem ji hodil do vody,"
"Proč jsi ji tam vůbec házel?" zajímal se Blaine, pořád s pobaveným úsměvem.
"Polila mě ledovou vodou," stěžoval si, ale neřekl, proč ho vlastně jeho kamarádka polila.
"Aha," prohrábl si vlasy, která nebyly nagelované.
"Kam vůbec chodíš na školu?" zeptal se po chvíli ticha Kurt.
"Dalton," podepřel si hlavu a hleděl do těch krásných očí.
"Na tu chlapeckou?" optal se a Blaine lehce přikývl, proto Kurt pokračoval, "jaké to tam je?"
Kudrnatý chlapec chvíli přemýšlel a pak se usmál: "Parádní. Kluci tam jsou milý, nešikanují mě. Taky byli tak hodní a zvolili mě za hlavního zpěváka Slavíků."
"Slavíků?" vykulil překvapeně oči.
"Proč se tak divíš?" znejistěl.
"Ehm…no…vy budete soutěžit příští rok proti Novým směrům že?"
"Jak to víš?" přimhouřil své lískově hnědé oči.
"Zpívám tam," řekl nadšeně, "někdy si spolu můžeme zazpívat."
"Ne," zakroutil hlavou, "my si spolu musíme zazpívat."
"Bože to je neuvěřitelný," vydechl pořád nadšený Kurt, "až to řeknu holkám."
"Všechny zpívají?"
"Jo," zasmál se a rozpovídal"Rachel je naše hlavní zpěvačka, řekněme. Zpíváme všichni, ale ona a Finn jsou takový ti hlavní."
"To my taky," přikývl Blaine.
"A každý týden máme nějaké téma," pokračoval.
"Jaké třeba?"
"Lady Gaga, Briteny Spears nebo taky mash up," usmíval se a kudrnatému chlapci se čím dál tím víc líbil.
"Jsi roztomilý," vyklouzlo Blainovi z úst. Brunet zčervenal, ale usmál se.
Seděli tam ještě dobrou hodinu a probrali úplně všechno, co mohli. Blaine jej odprovodil až domů a na chvíli si sedli na houpací síť.
"Máš hezkou zahradu," pochválil mu zahradu. Menší jezírko, kolem kameny a kytky.
"Moje nevlastní máma je tak trochu blázen," usmál se.
"Vaši se rozvedli?"
"Ne," zakroutil smutně hlavou, "máma umřela."
"To mi je líto," vzal jeho ruku do té své a povzbudivě ji stiskl.
"Je to už celkem dlouho,"
"Určitě byla krásná," zašeptal Blaine.
"Proč myslíš?" natočil obličej na něj, takže teď si hleděli zpříma do očí.
"Protože ty jsi,"
"Děsně mě přivádíš do rozpaků," tiše se rozesmál a Blaine s ním.
"Myslím, že bych měl jít," prolomil ticho, které mezi nimi chvíli panovalo. Kurt se zvedl a následně i Blaine.
"Doufám, že si to zopakujeme," zašeptal do tmy brunet, když Blaine zmizel v tmavé ulici.
***
Dny ubíhaly a Blaine s Kurtem spolu trávili hodně času. Samozřejmě jen jako kamarádi. A oba to štvalo, proto se Blaine rozhodl udělat ten první krok on. Domluvili se, že první večer prázdnin půjdou do kina. Upřímně Blaine film, který hrál na velkém plátně ani nevnímal. Sledoval bruneta, který se smál nad některými pasážemi. Byl nervózni, jako ještě nikdy, ale chtěl to dneska udělat. Nedokáže vedle něj být a nedotknout se jej. Když film skončil, šli nočním parkem a zastavili se na mostě, který vedl přes potok. Kurt se opřel zády o zábradlí a Blaine naproti němu. Naprosto nevěděl, co by měl říct. Snažil se to říct, ale jako by zamrzl.
"Dneska je krásný večer," začal a připadal si nadmíru trapně. Krásný večer, nadával si. Kurt s úsměvem přikývl.
"To je,"
"Já-," začal, ale přerušil ho ukazováček, který brunet zdvihl.
"Slyšíš to?" zašeptal, "vlci."
"Promiň, ale vlci mě nějak nezajímají," řekl trochu podrážděněji.
"Děje se něco Blaine?" zamračil se.
"Jo," rozhodil rukama, "myslím, že musím jít, ahoj."
"Po-," chtěl jej zastavit, však to už nestihl. Naštvaně kopl do zábradlí a nadával si, že mu to neřekl. Dneska jsem mu to chtěl říct, proč je to pro mě tak těžké?

"Kurte," zastavila jej Santana v polovině cesty domů, "jak dopadlo dnešní rande?"
"Naštval se," vyprskl, "nevím proč, prostě se naštval a odešel."
"Řekls mu to?" vyzvídala a zavěsila se na něj.
"Ne," znovu vybouchl, "vážně se na to můžu vykašlat."
"Hele klídek Romeo," zastavila se, "podívej."
Ukázala prstem na druhou stranu, kde na autobusové zastávce seděl kudrnatý chlapec.
"Drž mi palce," zhluboka se nadechl a vyšel vstříc svému osudu.
"Blaine," oslovil ho tiše, "omlouvám se, jestli jsem tě naštval."
Blaine na něj upřel své lískově-hnědé oči a trochu se pousmál: "Nenaštval jsi mě, jen jsem prostě vybouchl."
"Můžu se zeptat proč?" přisedl si k němu.
"Měl jsem to udělat už dřív," zamumlal si spíše pro sebe a otočil se na Kurt úplně, "víš, chtěl jsem ti něco říct a ty jsi začal mluvit o těch vlcích, jako by mě zrovna oni v tu chvíli zajímali."
"Co jsi mi chtěl říct?" naléhal nedočkavě.
Zhluboka se nadechl a nervózně si hrál s lemem jeho červeného trička: "Je tu jeden kluk, který mě celkem hodně zaujal. Nikdy se mi nic takového nestalo, jenže já nevím, jak je na tom on. Co bys udělal ty?"
"No," po celou dobu si vzájemně dívali do očí, však Kurt náhle odvrátil své krásné modré oči, "asi bych mu to chtěl říct. Řekl bych mu, jak krásně se s ním cítím a jak mi doslova změnil život. Že pokaždé, když slyším jeho hlas, něco ve mně se zlomí a-,"
"Mluvíš z vlastní zkušenosti?"přerušil jej.
"Trošinku," ukázal na prstech, "ale nezáleží na tom, co bych dělal já, ale co uděláš ty."
"Kurte," oslovil jej, jelikož slyšel, jak se jeho lásce láme hlas, "podívej se na mě."
"Ty pláčeš?" zašeptal, když se brunet na něj otočil. Palcem mu setřel slzy a pomalu se k němu naklonil, "Víš, že smích ti sluší víc?"
"Hodně lidí to říká," trochu plačtivě se zasmál.
"Mají pravdu," zašeptal a konečně spojil jejich rty. Kurt chvíli byl naprosto zmatený, ale pochopil, proč byl Blaine tak nervózní. Polibky mu s chutí oplácel. Santana sledující to z povzdáli se spokojeně usmívala a blonďatá dívka ji chytila kolem pasu.
"Zazvonil zvonek a pohádky je konec," zašeptala ji blondýnka těsně vedle ucha a políbila na líčko.
"Láska je zrádná," oponovala své přítelkyni, "bůh ví, co pro ně ještě nachystá."
! THE END !
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 NikkiAnneJess | 14. října 2012 v 20:48 | Reagovat

úplně brečím přesně tuhle sladárnu jsem dneska potřebovala je to úžasné a dokonalé.. :) a mockrát děkuju stálo za to si na ni počkat už se těším na tu druhou kterou (snad) připravuješ pro drhou Nikču..;) lepší než jsem si představovala... chci hned aby mě Kurt hodil do vody a aby mě Blaine zachranoval dýcháním z úst do úst.. myslíš že bych s eneprobrala...:D

2 Nicole Damita | 14. října 2012 v 21:20 | Reagovat

Pekné =)nemám slov =)

3 ilovegleeglee | E-mail | Web | 15. října 2012 v 10:45 | Reagovat

[1]:
připravuju už na ni pracuju ;)

4 Nikola | Web | 16. října 2012 v 14:21 | Reagovat

Jéééé! Tak to byla bomba! Popravdě jsem nevěděla, jestli se mám smát, nebo brečet, když Kurt spadl do bezénu. Ale jinak slaďárna a šťastný konec, který miluju, takže se mi strašně mooc líbila!

5 Káťule | Web | 31. října 2012 v 19:10 | Reagovat

To je nádhera! Dokonalá povídka, krásné zpracování, určitě na tvém blogu nejsem naposledy :). Jen jednu věc podotknu, neber to, prosím, jako výtku, spíš jen jako můj názor - jak to na mě působilo :). Ta část s tím umělým dýcháním se mi trošku nezdá. Samozřejmě, že se to může stát, ale když někdo potřebuje oživovat, nebude hned v příším okamžiku naprosto v pořádku... Ale jinak vážně dokonalost sama :). Miluju je a miluju romantiku :)

6 ilovegleeglee | E-mail | Web | 31. října 2012 v 19:49 | Reagovat

[5]: To je vpohodě :) beru tvůj názor...samorřejmě, že to tak vlastně nemůže být, ale nějak jsem nevěděla jak to udělat tak jsem tam hodila první blbost co mě napadla :D

7 Káťule | Web | 31. října 2012 v 22:34 | Reagovat

[6]: jojo, to znám, taky to občas dělám :). Jinak jak už jsem řekla, povídka je to úžasná!! Určitě si brzo zase něco přečtu, píšeš úžasně ;)

8 Karin | 24. ledna 2017 v 21:54 | Reagovat

Moc pěkné. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama