Can you love me again?! 2

27. října 2012 v 21:50

Kapitola 2- I need to find myself!

Slov: 1512

Seděl na kraji jeviště a čekal.
"Nečekal jsem, že by ses mohl ozvat," pronesl mladík, můžeme říct spíše muž, s hnědýma očima.
"Posadíš se?" vyzval je a ignoroval jeho poznámku. Hnědooký černovlasý chlapec se s úsměvem posadil a upřel oči na Kurta, který se lehce usmíval.
"Co tě přimělo se mi ozvat?" nedal se.
"Upřímně Adame? Jedna kamarádka mi napsala, ať začnu taky žít," pokrčil rameny a zadíval se na sedačky.
"Fajn, nebudu se prokousávat k detailům. Jsem rád, že si změnil názor," přiznal. Po chvíli, kdy Adam přemlouval Kurta, vyrazili ještě do jednoho baru. Naprosto mimo se dobelhali k Adamovi domů. Kurt to vlastně neměl v plánu, chtěl jej jen doprovodit, ale když nabídl, aby zůstal, protože by se domů jen tak nedostal, neodmítl.
"Víš, že si děsně sexy," zasmál se opilecky Adam a přitáhl si bruneta blíž, který se nebránil letmým dotykům a později ani intimnějším. Cestou do jeho ložnice zbořili snad všechno, co jim do cesty přišlo, ale nakonec se bez větších úrazů dostali do měkké postele, kde strávili velmi vášnivou noc.

>>>
"Můžeš mi laskavě vysvětlit, kde jsi byl?" rozčilovala se Rachel, když Kurt o půl jedné odpoledně došel domů.
"Co křičíš prosím tě?" převrátil oči v sloup.
"Málem jsem se zbláznila! Tak kde jsi byl?"
"U Adama," odpověděl bez jakýchkoli vytáček, "trochu jsme popíjeli."
"Ty už si zase pil?" rozčilovala se dál a brunetovi docházela trpělivost.
"Neříkala jsi, ať konečně zapomenu na Blaine? Adam mi pomohl, alespoň na jednu zatracenou noc na něj nemyslet. Nemyslet na to, že začal život s někým jiným a je s ním šťastný. Nemyslet na to, že jsem sám," křičel se slzami na tváři. Jeho nejlepší kamarádka s otevřenými ústy sledovala, jak se jeho dech zklidňuje.
"Promiň," špitla, "netušila jsem, že-,"
"Nemohlas," zarazil ji, "nikdy jsem o Blainovi nemluvil od doby, co jsme tady."
"Chci, abys věděl, že tady pro tebe vždy budu," přistoupila k němu a pevně ho objala.
"Děkuji," zašeptal a odtáhl se, "dost bylo breku. Nechceš jít se mnou a Adamem do luna parku večer?"
"Jistě, alespoň poznám toho šťastlivce," usmála se. Ale opak byl pravdou. Deset minut po tom, co vstoupili do Luna parku se ji oba ztratili. Hledala je už přes hodinu, ale bylo tu až moc lidí.
"Hej," zahlédla kudrnatou hlavu, "Blaine!"
"Rachel?" překvapeně se otočil a zatáhl Sebastiána za ruku, který si to štrádoval klidně dál.
"Neviděl jsi Kurta?" zaskuhrala přes nedostatek dechu.
"Ne, ztratil se ti tady?" pobaveně se ušklíbl.
"Jo," rozhodila rukama a rozhlížela se kolem sebe.
"Rachel," křikl na ni někdo z fronty na protější atrakce, "promiň, že jsme se vytratili."
"Kurte, co blázníš? Ty atrakce nesnášíš," protestovala Rachel.
"Jo, ale Adam mě přemluvil," snažil se překřičet hudbu.
"To snad nemyslí vážně," zasyčela přes zuby, když Kurt sedal na jednu ze sedaček vedle Adama.
"Kdo je Adam?" zamračil se kudrnáč.
"Moje noční můra," kroutila hlavou, "Kurt tyhle kolotoče nenávidí, tak nechápu, proč se nechal ukecat."
"A to je jeho přítel nebo?" Sebastian záměrně nedokončil otázku a tázavě pohlédl na brunetu.
"Nevím," pokrčila rameny a sledovala dva ječící a smějící se chlapce, kteří si drtili ruce navzájem.

"Bylo to naprosto úžasné," pochvaloval Kurt a líbnul nechápající Rachel na líc, "musíš jít s námi na jinou."
"Co támhle ta?" Adama ukázal na koníčky za sebou.
"Jistě vtipálku," rozcuchal mu vlasy, "tam můžeš vzít svou mladší sestřičku."
"Hele není zas o tolik mladší jo," bránil se černovlasý mladík.
"Nepředstavíš nás?" upozornil na sebe poněkud drze Blaine.
"Co tady děláš?" vyhrkl splašeně. Nestihl ani svoji otázku promyslet.
"Jsem tady se svým přítelem," řekl s velkým důrazem kladeným na slovo přítelem, "představíš nás ty nebo to mám udělat sám?"
"Adame, Blaine a naopak," představil je otráveně, "teď když jsme se tak krásně představili, ahoj."
"P-počkej a co já?" křikla za nimi Rachel a hned se rozběhla.
>>>
"O co ti jde Blaine?" vyštěkl na něj hned ve dveřích, ve kterých stál kudrnatý chlapec.
"Hele," zvedl ruce v obraném gestu, "neřvi tady po mě okey?"
"Co chceš?"
"Přišel jsem ti vrátit tohle," otevřel svou dlaň, kterou do teď měl pevně sevřenou a z ní vypadl stříbrný řetízek s přívěskem, který mu dal Kurt k Vánocům. Brunet váhavě natáhl ruku, do které řetízek spadl.
"Dík," řekl s pevnou maskou. Hodně se musel přemáhat, aby se před ním nezhroutil jako domeček z karet. Ničil ho i přesto, že se snažil zapomenout. Ve chvíli, kdy se zavřely domovní dveře, se hradby rozpadly a on se s hlasitými vzlyky zhroutil na podlahu. Po dlouhých minutách se zvedl ze země a přemístil se na gauč, kde si vzal tablet a začal psát.

Milá Mercedes,
Mockrát ti děkuji za radu, ale myslím, že moc nepomohla. Pravdu máš, ale nedokážu na něj zapomenout. Dneska mi vrátil řetízek, který jsem mu dal k Vánocům. Je to jakoby potvrdil konec mezi námi a mazal všechny vzpomínky. Mě to, ale nejde. Já to nedokážu, protože vím, až moc dobře, co k němu cítím. Ohledně tvé rady…zkoušel jsem ji. Vyrazil jsem si s Adamem, popíjeli a nakonec jsem se probudil nahý u něj v posteli, ale cítil jsem se spíše zničeně než dobře. Chtěl bych vrátit čas na střední a nikdy Blaina nepoznat! Myslím, že nejprve se musím zbavit dopadu z minulosti a najít opět sám sebe a pak až využít tvou radu.
Kurt

Každý večer se brunet vracel do vzpomínek na dobu, kdy byl s Blainem. Seděl u okna a sledoval svět pod sebou, na který měl úžasný výhled. Každý den na zkouškách byl duchem nepřítomen a Angela si začala všímat věcí, které měli být pro všechny skryté. Všimla si bolesti vyzařující z modrých očí, hlasu bez života a pletení choreografie, kterou sám vymyslel.
"Pět, šest, sedm a jedeme," zavelel a zkoušce a chtěl ukázat, jak by správně kroky tance měli vypadat. Však zamotala se mu hlava s nedostatku spánku a jeho tělo s hlasitou ránou dopadlo na zem.
"Bože," vykřikla Angela a okamžitě se ke Kurtovi přiřítila.
"Zavolejte sanitku," křikla na Ricka, který postával poblíž.
"Počkej," zarazila ji Viola, "jen ho propleskej."
"Cože?" zamračila se.
"Jen je určitě unavenej, děláš z toho hned, že umírá," pronesla chytře Viola a sehnula se k mladíkovi v bezvědomí.
"Kurte," lehce ho popleskala po tváři, "vstávej, chlape."
"Nezabírá to," rozhodila rukama.
"Uklidni se ty vole," zklidnila ji Viola a obsah láhve s čistou vodou chrstla Kurtovi do obličeje. Modré oči se pomalu a unaveně otevřeli. Zamrkal a kapky vody, které se držely na řasách, spadly na jemnou a nyní ještě víc bledou tvář než obvykle.
"Kurte, jste v pořádku?" strachovala se Angela a okamžitě podpírala mladíka.
"Jen se mi zatočila hlava," lehce se usmál, "proč do háje jsem celý mokrý?"
"Neprobíral jste se," zdůvodnila Angela.
"Měl byste si odpočinout," pohladila Kurta po tváři.
"Zrušíme na dva dny zkoušky dobře?"
"Jasně šéfe," přikývli herci.

>>>
Cestou domů se Kurtovi znovu zamotala hlava, tak raději přibrzdil a na chvíli si odpočinul. Tahle cesta pro něj byla nejdelší, jelikož třikrát musel zastavit u krajnice, aby neměl nehodu. Doma si dal sprchu a hned zalezl do peřin. Ale přesto, že byl unavený a motalo se mu v hlavě, spát nemohl. Vzal do rukou tablet a přečetl si e-mail od Mercedes.
Kurte,
Chápu, že na něj nemůžeš zapomenout. Ale dost o Blainovi. Chtěla bych ti oznámit, že mě Sam požádal o ruku a já nevím, co mám říct.
Kurt vykulil oči, div, že nevyskočil z kůže. Okamžitě se začetl do řádků, které jeho kamarádka napsala.
Miluji ho, ale nevím, jestli by byl dobrý nápad k někomu se vázat tak brzo. Očekávám tvoji radu…Moc by mi pomohla, kdybys mi napsal, co si myslíš o celé téhle věci. A ohledně ještě toho řetízku…hoď ho do pořádně hluboké vody nejlépe do moře nebo tak něco.
Mercedes
Zatraceně, pomyslel si, proč mi tohle děláš Blaine? Proč prostě nezmizíš z mého života a nenecháš mě být? Musíš se tu promenádovat po New Yorku a ještě se svým přítelem. Ani nevíš, jak mi ubližuješ. Jak moc mě to bolí.
***
"Blaine, děje se něco s tebou?" optal se jeho přítel, když vůbec nereagoval na jeho dotyky.
"Ne, jen jsem se zamyslel," usmál se a přitiskl rty na Sebastianovi.
"Poslyš, mě můžeš říct, co se děje," nedal se vysoký brunet.
"Sebastiáne, vážně se nic neděje," docházela Blainovi už trpělivost. Ano dělo se něco. Naprosto zapomněl proč se před rokem a půl s Kurtem rozešel. Nikdy to nebylo proto, že by ho přestal milovat. A nikdy ani nezačal milovat Sebastiana, tak proč mu sakra vracel ten pitomý řetízek, když to, že mu ho Kurt tehdy dal, pro něj tolik znamenalo.
"Myslím, že potřebuju na chvíli na vzduch," pronesl po chvíli a rychle vstal. Nechal tam Sebastiana samotného sedět naprosto zmateného.
Procházel mezi lidmi, kteří se drali domů z práce. Ruce v kapsách a myšlenky totálně rozházené. Přemýšlel, jaké by to bylo, kdyby s Kurtem tehdy zůstal. Kdyby se nikdy nerozešli. Byli bychom stále spolu? Kde bychom teď byli? Miloval by mě stále stejně? Miluje mě nebo se vážně přes to dostal a je šťastný s Adamem?
"Tohle mě zabije," zaklel potichu a dále se prodíral davem lidí.

-------------------------------------------------------------------------
Christy
Komentáře potěší Nevinný
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nikola | Web | 27. října 2012 v 22:19 | Reagovat

Jeeeeeee! Ze by konecne Blaine dostal rozum?  :-D Jinak opilej Kurtik=sexy :-P jsem vazne zvedava,kam si to Blaine s rukama v kapsach namiril! Ikdyz mozna tusiiim ;-)
Jinak jsem strasne rada, zes napsala novou kapitolku tak rychle a samozrejme se budu tesit na dalsi!!! ;-)

2 Nicole Damita | 27. října 2012 v 23:07 | Reagovat

AAAAAAAAAAAA bože chcela by som Kurta poriadne objať a povedať mu že to bude dobré len musí počkať.Chudáčik môj malý.A Blaine keď ty nevieš prečo si sa s Kurtom rozišiel tak potom už neviem kto iný to má vedieť!Dúfam že v ďalšej časti nato prídeš a povieš nám to =)

3 Kat | Web | 28. října 2012 v 21:38 | Reagovat

Opět skvělá kapitola! Doufám, že se to dál vyvine podle mých představ :) v té minulé kapitole mi Blaine připadal docela jako hajzl, ale tady mi zase připomíná starýho dobrýho Blaina :)

4 Karin | 29. ledna 2017 v 14:32 | Reagovat

To bude ještě pěkně zamotané. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama