5.Don´t give up!

20. října 2012 v 18:17 | Christy

Asi už po desáté Artie vysvětloval Kurtovi matematiku, jenže Kurt to ne a ne pochopit.
"Já to vzdávám," rozhodil rukama a Artie se zamračil.
"Ani náhodou,"
"Ale jo, vždyť už mi to vysvětluješ snad po sté," zoufale si promnul oči.
"Nevdáš to," řekl rozhodně Artie. Kurt se na Dalton vracel v sedm hodin a k jeho smůle se srazil se Sebastiánem.
"No nazdar," zaklel potichu a chtěl kolem něj nepozorovaně projít. Jenže byl to Sebastián. Na oko omylem do Kurta vrazil.
"Neumíš dávat pozor?" zavrčel na Kurta.
"Tys vrazil do mě," připomněl mu Kurt a sbíral věci, které mu díky Sebastiánovi vypadli z rukou, včetně kresby jeho mámy. Sebastián si ji všiml a zrovna v dobu, kdy ji Kurt chtěl zvednou, na ni šikovně šlápl, takže se roztrhla.
"Ups," vydralo se mu z úst a pomalu odcházel. Kurt se vzpamatovával, naštvaně se vzpřímil a odcházel do budovy. Na chodbě srazil Wese a Davida.
"Čáu, tak jak šlo doučování?" zeptal se David.
"Blbě," odsekl a pak hlasitě povzdychl, "omlouvám se, že jsem nepříjemný."
"V pohodě, zítra tě čeká test z matiky, máš na to právo," chápavě se usmál David.
"Ale to není kvůli testu," poznal Wes a zvědavě si měřil mladíka stojícího před nimi.
"Sebastiánovy se povedlo roztrhnout kresbu, na které jsem pracoval nejdéle ze všech," naštvaně rozhodil rukama.
"Ty kreslíš?" překvapením vykulil oči, že měl Kurt strach, že vypadnou.
"Sebastiánu udělal co?" ozval se za nimi hlas Blaina.
"Nic," zamumlal Kurt a chtěl rychle zmizet, jenže Blaine jej chytil za rukáv. Wes zatáhl Davida a naznačil mu, aby šel s ním.
"Kurte," řekl, jenže Kurt jej přerušil.
"Neměl bys poslouchat cizí rozhovory, ostatně, Sebastián ví, co udělal, takže se laskavě zeptej jeho," vyškubl mu rukáv a rázně si odkráčel k sobě. Blaine nechápavě koukal před sebe a potom vytáhl mobil, aby se Sebastiána zeptal. Jenže ten mu řekl, že se jen srazili a rozsypal Kurtovi věci, nic víc mu neřekl. Blaine sice nechápal, proč Kurt vyváděl jen kvůli rozsypaných věcí, ale zaslepeně Sebastiánovi věřil.
20:21 Rachel Berry-> Nevzdávej to!
20:22 KOMU: Rachel Berry-> Zítra mi drž palce ;)
20:24 Rachel Berry -> Budu, všichni budeme :-*
Kurt se díval ven oknem a přemýšlel, jak asi dopadne test z matematiky. Ani se nenadál a už do třídy vešel učitel. Poslušně si sedl na své místo a čekal, až mu profesor předloží test. Nečekal moc dlouho a před ním ležel papír s různými zadáními. Do pravého horního okraje napsal krasopisné Kurt Hummel a podíval se na první otázku. Paráda tohle jsem pochopil, pomyslel si a dal se do řešení příkladu. Nervózně sledoval hodiny, visící na stěně. Ručičky ukazovali, že má pouze deset minut a mu chyběli ještě tři příklady.
Zničeně vyšel ze třídy a razil si to na oběd, jelikož to byla poslední hodina, kterou dneska měl.
"Ahoj, tak co?" potkal se na chodbě s Wesem, "jak ses s tím popral?"
"Jak nejlíp jsem uměl,"
"Takže, určitě dobře," mrkl na něj a sedali si za stůl, kde byli první. Do deseti minut přišli i zbývající dva Slavíci. Samozřejmě se ho vyptávali, jak dopadl test, řekl jim to samé co Wesovi a s výmluvou, že jej bolí hlava, odešel.
"Mluvil si se Sebastiánem?" zeptal se Wes.
"Jo,"
"A řekl ti, co udělal?" pobízel ho David.
"Řekl, že do Kurta vrazil, takže nechápu proč se Kurt tak rozčílil," Wes se na kudrnatého chlapce rozzlobeně podíval.
"A ty mu věříš?"
"Co tě žere sakra Wesi?" rozkřikl se a oba Slavící překvapeně vykulili oči.
"J-já," koktal Wes, "jen, že-."
"Vykoktej se," Blainovi docházela trpělivost.
"Jen, že ti lže a ty si tak blbý, že mu věříš!" vyhrkl David a absolutně nechápal, kde se to v něm bere.
"Lže?" uklidnil se hlavní zpěvák a podíval se na Wese.
"Není na Kurta zrovna příjemný," vysvětloval David.
"To je, ale hloupost," kroutil hlavou.
"Roztrhl mu kresbu, nad kterou trávil hodně času," přidal se k němu Wes.
"Proč by mi lhal?"
"Protože na Kurta žárlí?"
"Proč b-,"
"Kvůli pohledu, jakým se na něj díváš?" přerušil jej a Blaine se zarazil.
"Dívám se na něj jako na každého," bránil se.
"To je fuk, nechci se hádat," mávl nad tím Wes rukou a zvedl se od stolu.
"Počkej," křik na něj David a rozběhl se za ním.
Kudrnatý mladík sedící v jídelně, kde již nikdo nebyl, přemýšlel, komu věřit. Wese zná déle, ale poslední dobou proti němu něco má. Kurt by mi nelhal, blesklo mu hlavou a rychle vstal od stolu.
"Kurte?" nakouknul do jeho pokoje Blaine, avšak se nic neozývalo, tak tedy vešel do jeho pokoje. Našel ho ležící na posteli klidně oddechujícího. Mám jej budit nebo ne? Když spí, vypadá tak roztomile, pomyslel si, ale to on vypadá i tak.
"Kurte," lehce s ním zatřásl. Brunet zamžoural modrýma očima po pokoji.
"Blaine? Co tady děláš?" zachraptěl ospale.
"Chci se na něco zeptat a chci, abys byl upřímný,"
"Tak do toho," vyzval jej a posadil se.
"Moje první otázka je: Vyhýbáš se mi?" sedl si k němu.
"Ano," odpověděl a černovlasý chlapec se na něj nevěřícně podíval, proto doplnil, "nechci se hádat a ty poslední dobou hádky doslova vyvoláváš."
"Vážně?" znejistěl.
"Neber si to špatně Blaine, ale vážně jsem si připadal dost hloupě, když jsme byli v té kavárně se Sebastiánem. Byl jsem tak neuvěřitelně naštvaný a potom, když mi roztrhl tu kresbu, která mi dala dost zabra-,"
"To je moje druhá otázka, protože Sebastián mi řekl, že do tebe jen vrazil, ale Wes mi řekl, že roztrhl ten obrázek," skočil mu do řeči.
"Můžu být k tobě upřímný?" zeptal se Kurt a Blaine přikývl.
"Nemám rád Sebastiána a nemyslím si, že je dobře, že se s ním vídáš,"
"Cože? Teda to, že ho nemáš rád, chápu, ale proč by to nebylo dobře prosím tě?"
"Jen se drž při zemi okey?" poradil mu.
"Jak to myslíš?" nechápal. Kurt se mu zadíval do očí a na chvíli se v nich ztratil.
"Abys dával pozor, protože bych nerad viděl, jak ti ubližuje," zalhal.
"To je do tebe hezké, ale myslím, že mu na mě vážně záleží," usmál se.
"Když myslíš," zamumlal.
"No ták Kurte, věř mi trochu," objal ho kolem ramen.
"Tobě věřím, jemu ne," zamračil se a shodil Blainovu ruku.
"Hele nebuď takový," naštvaně vstal, "prostě se Sebastiánem to je moje rozhodnutí nebo tvoje? Bude to bolet mě nebo tebe?"
, pomyslel si hořce, ale odpověděl něco jiného: "Tebe."
"Vidíš, tak tohle prostě neřeš," prosebně se podíval do modrých očí. Kurt poraženě přikývl.
"Jsem unavený, myslím, že si půjdu dát sprchu a lehnout si, takže…," řekl a už otvíral dveře svého pokoje.
"Fajn, a už se nemrač, nesluší ti to,"
Nesluší ti to, zopakoval si v duchu. Letmo se podíval z okna a zapřemýšlel.
Mám o něj bojovat? Nebo to mám nechat být? Jestli to udělá Blaine šťastného, měl bych mu to přát ne? Takhle je to přeci lepší, měl bych se pohnout dál, jako jsem to udělal u Finna, ukončil svůj proslov, ale hlas v něm mu odporoval. U Finna jsi to cítil jinak, tohle je opravdové.
Sedl si ke stolu a otevřel notebook. Přihlásil se na účet a napsal Rachel.
16:34 Kurt Hummel
Jemu na něm opravdu záleží! :( Jsem zoufalý
16:36 Rachel Berry
Komu na kom? Blainovi?
16:37 Kurt Hummel
Jo, Blainovi na Sebastianovi.
Odespal a setřel si osamělou slzu, která pomalu klouzala po jeho bezchybné, bledé tváři.
16:38 Rachel Berry
Zlato, poslouchej, právě si mě tak trochu přistihl na odchodu. Jdeme s holkami na nákupy, ale mám pro tebe jednu radu jo? Naslouchej svému srdci, je to jednoduché. Ahoj :-*
***
Týdny ubíhaly jako voda a na dveře klepali letní prázdniny. Neuvěřitelné bylo, že za celé tři týdny spolu Blaine s Kurtem nepromluvili a oba to štvalo, jednoho víc, druhého zase míň, jelikož ne oba tomu přikládali stejnou váhu. Dneska je den, kdy dostaneme vysvědčení a všichni se na dva měsíce rozloučíme, včetně Blaine, který prázdniny pravděpodobně bude trávit se Sebastianem. Nad tou myšlenkou se zamračil, upravil si uniformu, kterou dnes má naposledy v tomto školním roce. Nasadil hraný úsměv a vydal se do plných chodeb Daltonu. Prodral se ke svojí třídě, sedl si k Wesovi a oba mlčky čekali na příchod profesorky.
Když došlo na jeho jméno, učitelka mu pogratulovala a dala mu pusu na líc, jako každému studentovi. Zazvonilo na konec hodiny a všichni se vyřítili ven ze tříd. Vběhli do svých pokojů, vzali kufry a vyrazili na parkoviště. I on, ne až tak nadšeně, vzal svoje věci a vydal se pomalu na parkoviště, kde měl čekat Finn.
"Kurte!" křikl na něj jeden z mladších studentů, který chodil s Blainem do třídy. Brunet se za hlasem otočil a vyčkával, co po něm může chlapec, jehož jméno si nezapamatoval, chtít, "Blaine tě sháněl. Je ještě ve zkušebně."
"Dobře," přikývl a změnil směr jeho cesty. Opatrně nakoukl do místnosti, kde seděl Blaine.
"Co si chtěl?" začal.
"Proč ses mi stále vyhýbal? Chtěl jsi odjet bez rozloučení?" vyčetl mu.
"Nevyhýbal, asi jsme jen neměli na sebe štěstí a neloučíme se napořád, ale jen na dva měsíce,takže-,"
"Takže na co se obtěžovat," skočil mu do řeči a dokončil tak za něj větu.
"Tohle jsem říct nechtěl," bránil se, "Jen jsem prostě na tebe neměl štěstí a teď na mě čeká Finn, takže nemám moc času, tak ti řeknu pouze, ať si užiješ prázdniny a ahoj."
"Ty taky," jemně se usmál.
***
S Finnem dojeli do Limy za hodinu, stavili se do obchodu se seznamem na večeři, který napsala Carol. Slíbila, že Kurta bude pořádně rozmazlovat celé dva měsíce a začne jeho oblíbeným jídlem a to lososem na bílinkách. Neměl vůbec chuť k jídlu a to, že do něj Finn neustále hustil něco o pizze, kterou si s Puckem a Mikem objednali a byla nepoživatelná, mu na chuti k jídlu nepomáhala. Dorazili domu, Kurt se přivítal s Carol a tátou, vybalil si věci a vysprchoval se. Sešel dolů, kde Carol dělala zázraky s jídlem. Sem tam ji s něčím pomohl a nakonec usedli v šest hodin k večeři, která ku podivu byla tichá. Pomalu přestával chápat průběh všech věcí. Od kdy se Carol nevyptává? Od kdy Finn nemluví s plnou pusou a od kdy táta jí lososa? Nakonec vlastně zjistil, že za ticho u dnešní večeře je neuvěřitelně rád. Jakmile dojedl, bez povšimnutí vešel do pokoje. Sedl si za piáno, které dostal na Vánoce od táty a Carol. Párkrát jen lehce zaťukal na klávesy, pak začal plynule hrát předehru písně.
See I can't wake up, I'm living a nightmare
that keeps playing over again
locked in a room, hung up on you
and you're cool with just being friends

Left on the sidelines, stuck at a red light
waiting for my time, and I can't see

Why don't you love me, touch me
Tell me I'm your everything
the air you breathe, and
Why don't you love me, baby
open up your heart tonight
cause I could be all that you need
(Ohhh)
Why don't you love me?
Why don't you love me?

See I'm just too scared, to tell you the truth
cause my heart it can't take any more
broken and bruised, longing for you
and I don't know what I'm waiting for

Left on the sidelines, stuck at a red light
waiting for my time, and just tell me
Why don't you love me?
Why don't you love me?
Why don't you love me?
Why don't you love me?
Why don't you love me?
(Hot Chelle Rae-Why don´t you love me?)

Když dohrál, po tváři mu stékali slzy. Jelikož piáno bylo hned u okna, pohlédl ven. Co viděl na jeho dvoře před domem, ho dokonale zarazilo. Setřel si slzy, seběhl schody a téměř vyletěl ze dveří.
"Co tady děláš?" vyhrkl překvapeně.
"Nerad mě vidíš?" pobaveně se usmál a naklonil hlavu na stranu.
"Ale jo, jen jsem myslel, že se uvidíme až prvního září a že budeš začátek prázdnin se Sebastianem,"
"Sebby jel na Floridu s rodiči a já si řekl, že ti nebude vadit, když se stavím,"
"Čáu," vykoukl z okna Finn, "ty jsi Blaine viď?"
Blaine mírně přikývl a zvedl ruku v pozdravu.
"Nechceš s námi zítra jet do hor?" nabídl mu.
"Kam?" vykulil zmateně oči Kurt.
"Kempovat," řekl.
"Pojedu rád," přijal nabídku a podíval se na Kurta, "pokud to nebude vadit."
"Nebude, ale já a do hor?" štěkavě se zasmál, "no ták to snad né."
"To bude zábavné," zazubil se kudrnatý mladík, "tak asi bych měl jít domů co? Sbalit se a ták a jak dlouho tam budeme?"
"Deset dní, pokud nás nesežerou medvědi," křikl Finn z okna svého pokoje a zavřel ho.
"Bude nám dvou stačit jeden stan?" zeptal se Blaine s naprostou samozřejmostí.
"Máš ho?" brunet se snažil ovládat svoje nadšení.
"Jasně," ujistil ho.
"Takže zítra? V kolik se vyráží?" zjišťoval dřív, než se dá na odchod.
"V šest ráno, pojede se dvěma auty. Jede Rachel, Puck, Santana, Brittany, Quinn, Tina s Mikem a Mercedes se Samem, takže zítra to nějak rozdělíme," procházel Finn, tahající velkou batožinu do auta.
"Dobře," usmál se hlavní zpěvák Slavíku a zamával Kurtovi na rozloučenou.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nicole Damita | 20. října 2012 v 19:31 | Reagovat

Super to bolo ale už chcem pokračovanie!lebo to nevydržím =)

2 Nikola | Web | 21. října 2012 v 10:44 | Reagovat

Skvělé! Strašně se těším na další díl.
Mimochodem tolik lidí ve dvou autech? Že by Kurt musel být namáčknutý na Blainea? A že by Blaine konečně pochopil, jak je Kurt dokonalej? :D
No uvidíme, každopádně se budu těšit :P

3 ilovegleeglee | E-mail | Web | 21. října 2012 v 11:00 | Reagovat

[2]:  Počkej si :DDD Pojedou třemi auty a ohledně Blaine který si má NĚCO uvědomit...;) To uvidíš :DD

4 Karin | 25. ledna 2017 v 13:30 | Reagovat

To bude zajímavých deset dní. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama