1.Holidays

1. srpna 2012 v 11:44

1- Holidays
Jarní prázdniny, konečně doma v Limě. Alespoň na chvíli. Jenže dneska už Kurta přešla nálada jít s někým ven. Proto se přihlásil na svůj profil a napsal zprávu Rachel.
Kurt Hummel
Ahoj Rachel dneska to nevyjde, přesuneme to na jindy prosím?
Vyťukal zprávu na facebook a odpověď přišla obratem.
Rachel Berry
Zase ses pohádal s Blainem?
Kurt Hummel
Jak to sakra děláš?
Rachel Berry
Přijedu s Q a Mercedes
Ještě chtěl protestovat, ale to už byla pryč. Jak se mohl zamilovat do svého kamaráda? Kolikrát už mu chtěl říct, co k němu cítí, ale vždycky mu připomněl jak skvělé je, že jsou kamarádi Ale teď je Blaine naštvaný a on neví co s tím. Za chvíli se ozval hlas ze zdola. Carol Kurtovi oznámila, že jsou tady holky. Nestihl ani odpovědět a do pokoje vešli jeho nejlepší kamarádky.
"Nemysli na něj," vrhla se k němu Rachel, jakmile vešla do pokoje. Byla neupravená, vlasy měla v copu a na sobě měla, ani nevěděl jak to pojmenovat, jednoduše to vypadalo hrozně. Všechny tři se mu nacpaly do postele a čekaly, co z něj vypadne tentokrát.
"Bylo to úplně bezdůvodné," hlesl a přisedl si k ním na postel. Quinn se nesouhlasně podívala. Její pravidlo: NIC NENÍ BEZ DŮVODU jej už celkem štvalo.
"Řekl jsem mu, že Slavící to nedotáhnou ani do okresního, protože pořád nemůže zpívat jenom on a pak už to šlo samo," Rachel se na modrookého mladíka zděšeně podívala a nadechovala se na dlouhý monolog, ale Mercedes ji zakryla pusu.
"Phmf," mluvila přes její dlaň. Až když konečně pochopila, že mluvit nebude, tak Mercedes ruku spustila.
"Nedivím se mu," začala Q a Kurt se na ní zlostně podíval, "víš, my vlastně taky máme hlavní zpěváky a ostatní se jen kroutí jako křoví za nimi."
"Ale na zkouškách máte prostor všichni," protestoval, "můžete ukázat co v sobě máte, a minulý rok si měla zpívat sólo ty, kdyby to Sue nezkazila, tam nemůžeš ani na zkouškách ukázat co v sobě máš, podle nich je Blaine hvězda."
"Tak proč nejdeš zpátky?" zeptala se Rachel a on okamžitě zavrtěl hlavou. Tohle jej taky už napadlo, ale co by pak bylo s přátelstvím s Blainem. Pak by ho nevídal vůbec.
"Kurte, vnímáš mě?" zamávala chlapci před obličejem Rachel.
"Promiň, zamyslel jsem se. Co jsi říkala?"
"Proč se bojíš mu to říct?" zavrtěla hlavou Quinn.
"Nebojím se mu říct, že ho miluju, bojím se odpovědi, promiň já tebe ne," objasnil ji a hlavu opřel o rameno Rachel.
"Jenže jestli nebudeš riskovat, vynecháš všechny nejlepší věci v životě," řekla chytře Q a Mercedes znalecky pokývala hlavou.
"Jste děsné," zúpěl a podíval se na mobil.
"Čekáš zprávu?" vyzvídala Mercedes.
"Ne, nečekám,"
"Napiš mu," zajásala Rachel a Kurt zvedl hlavu, aby ji probodl vražedným pohledem.
"Nedívej se na mě tak," nafoukla tváře, jako vždy, když se na ni takhle podívá. Váhavě vzal mobil a s třesoucími prsty napsal krátkou, ale za to výstižnou zprávu.
Komu: Blaine -> Omlouvám se :(
Holky se na něj povzbudivě usmály, ale on se vůbec necítil líp. Nakonec u Kurta přespaly a všichni byli namačkaní na jedné posteli a Kurt ležel mezi Rachel a Quinn, Mercedes spala na kraji. Do jedné hodiny rána si povídali, teda spíše stěžovali na svůj život. Rachel na Finna, který se s ní rozešel kvůli úletu s Puckem, Kurt si stěžoval na beznadějnou lásku, Mercedes řekla, že mají být jak ona, tudíž single a Quinn? Ta chtěla opět patřit k rozinkám. Smutný, modrooký chlapec čekal na zprávu od Blaine do tří hodin rána, a když nepřicházela, vzdal to a prohrál boj s únavou.
Xxx
"Vstávej, ospalče," skočila na postel Quinn s Rachel, Kurt se tak lekl, že spadl z postele, na což se začaly smát. Naštvaně si mnul temeno hlavy, do kterého se při pádu bouchl a vstal.
"Promiň," zasmály se obě najednou a plácly si.
"Za to se mnou půjdete nakupovat,"
"Anó," vykřikly holky a Kurt odešel do koupelny. Jeho odraz v zrcadle ho vyděsil. Kruhy pod očima a vlasy pořádně rozcuchané. Rychle ze sebe shodil oblečení a pustil horkou vodu. Cítil, jak se jeho tělo uvolňuje. Přesto, že nechtěl, vylezl a snažil se ze sebou něco udělat.

Vešel do pokoje a ještě si sušil vlasy, když v tom kolem něj proletěl polštář.
"Pohni tím porcelánovým zadkem, jdeme nakupovat," rozesmála se Mercedes a později Kurt zjistil, že ten polštář hodila ona. Za hodinu už chodili po obchodech a vybírali šaty. Rachel s Q Kurtovi vybrali černou vestu, bílé úzké kalhoty a všichni si pořídili náramek s přívěskem nejlepší kamarádi navždy. Samozřejmě koupili mnoho dalších věcí, ale modroočko si to neužíval, pořád jsem sledoval mobil. Když už ho vytáhl asi po desáté tak mu ho Rachel vyrvala z ruky a vypnula. Nakonec se zastavili ještě v kavárně a potom je čekalo další kolo nakupovacího maratonu.
Domů přišel úplně strhaný, unaveně se svalil na postel a zapnul mobil. Zklamaně hodil mobil na stolek vedle postele a šel si dát sprchu. To jsem ho tak moc naštval?
Chtěl mu napsat další smsku, ale vnitřní hlas ho zarazil.
"Bože," povzdychl si a sedl si ke stolu. Vytáhl papíry, tužku a začal črtat tvář. Snažil se vybavit, každou křivku Blainova obličeje, každou vrásku, když se usmívá. Když odložil tužku, hodiny ukazovaly půl druhé ráno. Naposledy se podíval na mobil a ulehl do postele.


Prázdniny utekly jako voda a Kurt musel zpátky na Dalton. Celou dobu volna byl s kamarády s Nového směru, a když nezůstal u někoho doma, kde se konala párty, tak po večerech kreslil. Dokreslil Blaine, nakreslil členy Nového směru a společnou kresbu jeho, Quinn, Mercedes a Rachel nedodělal. Všechno, co nakreslil si, samozřejmě bral na kolej Daltonu, aby některé ještě zdokonalil a dokončil.
Jakmile vystoupil z auta Finna, který trval s Rachel na tom že ho odvezou , spatřil své kamarády. Blaine, Wese a Davida. Finn s Rachel vystoupili hned za ním a Rachel ho silně objala.
"Dusíš mě, Rachel," zasýpal přiškrceně.
"Budeš mi chybět," skoro se rozbrečela.
"Ale Rachel," zasmál se, " přijedu kdykoliv budeš chtít dobře?"
"Dobře," popotáhla a odstoupila od něj.
"Ahoj," rozloučil se s nimi a vydal se za kamarády, kteří mu šli naproti.
"A nezapomeň zavolat," zakřičela na něj ještě Rachel.
Kurt přetočil oči a otočil se, aby jim naposledy zamával.
"Ahoj," bouchl ho pro rameni Wes.
"Ahoj," usmál se. Blaine se na něj jen podíval a kývl hlavou.
"Jak ses měl? A co to máš na krku?" zeptal se David a ukázal na škrábanec na jeho krku.
"To je…" vzpomněl si jak s Quinn spadli ze střechy garáže Santany, přímo do kytek, "s Quinn jsme spadli ze střechy."
"Cože?" vyhrkli všichni, dokonce i Blaine.
"Seděl jsem s Rachel na střeše, protože na Pucka a Finna už působil alkohol, tam jsme vážně nepotřeboval být, a Quinny se přiřítila za námi a podjela ji noha, oba jsme spadli přímo na růže," povídal jim svůj zážitek, když vcházeli do budovy.
"A to si vyvázl jen s odřeným krkem?" podíval se na něj Blaine.
"Vlastně, ani ne, celé prázdniny mě bolela hlava a měl jsem ruku jak baseballovou pálku," zasmál se.
"A Quinn?" zajímal se David.
"Dopadla na mě, takže si jen ne chvíli vyrazila dech,"
"Takže zajímavé prázdniny říkáš," zasmál se Wes a poplácal Kurta po zádech.
"Jo," přikývl a vydal se ke svému pokoji, ale ještě se otočil a chytl Blaine za ruku.
"Proč si mi neodepsal?" zamumlal a díval se na něj jako spráskaný pes.
"Neměl jsem čas," odsekl a vytrhl mu ruku.
"Aha," zašeptal a otočil se, aby mohl jít do svého pokoje. Blaine se za ním ještě otočil.
"Ty jsi největší idiot co znám," dal kudrnatému mladíkovu pohlavek Wes a Blaine se jen naštvaně vydal k sobě do pokoje. Přehnal to a on to věděl, ale nemínil se omlouvat, na to byl až moc tvrdohlavý.

Mezitím Kurt ve svém pokoji vybaloval věci a naštvaně je ukládal do skříně. Když nakonec vytahoval kresby, které nakreslil položil je na stůl a urovnal tak aby na vrchu byla ta, jenž mu zabrala poslední tři noci a nedokončil ji, tedy s jeho nejlepšími kamarádkami. Do pokoje nakoukl Wes a modrooký mladík mu pokynul, ať jde dovnitř. Wes tedy vešel dovnitř a hodil sebou na ustlanou postel.
"Nějaké další zážitky?" začal zvesela.
"Celé prázdniny, jsou jeden velký zážitek," falešně se usmál.
"Máš mizernou náladu, kvůli Blainovi?" zeptal se a chápavě se na něj podíval. Kurt se na něj zmateně podíval, ale pak jen mírně přikývl.
"Ono jej to přejde," ujistil ho a přešel ke stolu s kresbami.
"To si kreslil ty?" zaraženě si prohlížel papíry.
"Co-," jakmile viděl na co Wes naráží, přehnal se přes pokoj jak velká voda, dvakrát zakopl o svoje vlastní nohy, ale nakonec mu je úspěšně vytrhl.
"V pohodě," zasmál se, "já nikomu neřeknu, že kreslíš, jen tak mimochodem úžasně."
"O to nejde," zčervenal.
"A o co teda?" nechápal a naznačil mu, že umí držet tajemství. Kurt vytáhl jednu kresbu a podal mu ji. Wes si ji okamžitě vzal a koukal na ni jak na svatý obrázek, který právě někde ukradl.
"Páni," hlesl a sedl si zpátky na postel, "to je Blaine."
"J-jo," koktal, "neřekneš mu to, že ne?"
"Ne, ale, páni," nedokázal ze sebe dostat nic jiného. Modroočko se usmál a sedl si k němu.
"Kreslil jsem to po nocích, když mi dala Rachel pokoj," usmál se, ale tentokrát upřímně.
"Musíš mu to ukázat," řekl a zamával kresbou před Kurtem.
"Zbláznil ses," vykřikl a ve dveřích pokoje se objevil David a Blaine.
"Kdo se zbláznil?" vyzvídal David.
"On," řekli oba mladíci stejně a každý ukazoval na toho druhého. Kurt mu rychle vytrhl kresbu, zařadil ji zpátky, odkud ji vytáhl a odnesl na stůl.
"Páni, máš to tu lepší jak já," stěžoval si David a sedl si na postel, následován Blainem.
"Fakt?" divil se Wes a Kurt převrátil oči v sloup.
"Je to stejné," konstatoval Blaine.
"Jen tu mám víc fotek," objasnil Davidovi Kurt. Všichni tři se začali ohlížet kolem a fakt, Kurt měl hodně fotek. Některé pověšené na zdi, některé na psacím stole a dvě měl na stolku u postele. Na jedné byl s maminkou, když měl dva roky. A na druhé byl s Mercedes a Rachel první rok ve sboru.
"To jsou tvoje nejlepší kamarádky? Která je Quinn?" Wes vzal do ruky fotku a zvědavě koukal na Kurta.
"Není tam," pokrčil rameny a podal mu fotku z psacího stolu, "ta blondýna, která stojí vedle mě."
"Pěkná," hvízdl David, "zadaná?"
"Už ne," přisedl si k nim na postel, "nejprve chodila s Finnem, ale podvedla ho s Puckem, nakonec byla se Samem, ale nějak jim to zase nevyšlo."
"Finn je tvůj brat že?" usmál se Wes a Kurt si vzpomněl na dobu, kdy byl do něho zabouchly a jak se vlastně, seznámili jejich rodiče, spíše jak je seznámil on.
"Jo," usmál se a letmo se podíval na Blaine. Tvářil se, že je mu nadmíru nepříjemné tady být. Proto je všechny vyhnal s výmluvou, že si potřebuje odpočinout. Samozřejmě odpočívat nešel, vzal kresbu, která byla na vrchu, a dokončoval ji.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Inkunábule | E-mail | 1. srpna 2012 v 17:31 | Reagovat

Krásná kapitola, těším se, jak se to vyvine. :-)
Plánuješ i další kapitoly Jetěžké být sám sebou?

2 ilovegleeglee | Web | 2. srpna 2012 v 1:00 | Reagovat

Jo, už je mam v notasu, budou, jen mě napadl další námět tak jsem ho sem šoupla ;)

3 Nicole Damita | 3. srpna 2012 v 23:47 | Reagovat

Aj táto poviedka ma zaujala. Je super teším  sa na ďalšie časti oboch poviedok =)

4 Karin | 25. ledna 2017 v 12:48 | Reagovat

Blain je pako. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama