2.Present for Rachel Berry

5. srpna 2012 v 20:09

2.Present for Rachel Berry
 
 
Narozeniny Rachel se blížili a všichni jeho přátelé měli pro ni dárek vybraný, jen Kurt ne. Ale i on si plně uvědomoval, že je na čase koupit dárek. Jenže jeho myšlenky se točili jen kolem kudrnatého mladíka, který nezkrotné kudrliny měl pečlivě nagelované. Nemohl dostat z hlavy jeho krásné lískové oči, které ho při každé zkoušce Slavíku propalují. Nemohl uvěřit, že je stále naštvaný, už to trvá moc dlouho a on se omluvil. Omlouvat se znova nehodlá. Jestli Blaine o něj nestojí, nemá cenu se snažit.
Vyšel ze třídy historie a vyrazil na oběd. Sedl si ke stolu, kde seděl Wes, David a Blaine, tedy jako každý jiný den. Neposlouchal, o čem se baví jeho kamarádi, byl až příliš zaměstnaný svými myšlenkami.
"Zatraceně," zamumlal a upoutal pohled tří mladíků. Už otíral pusu, že jim vysvětli, že nemá dárek pro jeho uřvanou kamarádku, ale zazvonil mu mobil, který měl položený vedle tácu s jídlem.
"Hálo?" zvedl příchozí hovor.
"Kurte, tady Quinn, máš už dárek pro Rachel?"
"Ne, celý den na to myslím. Absolutně nic mě nenapadá, Finna už napadlo něco?"
"Jo, prý je to děsně originální a nikdo ho netrumfne," zasmála se do telefonu.
"Panebože, Finn něco vymyslel a já nic?" zoufal si a ruku si položil na čelo. Všichni tři Slavíci ho sledovali a Wes mále vyprskl smíchy.
"Věřil bys tomu?"
"Zavolám mu a zjistím to,"
"Kurte, prosím tě, myslím, že budeš mile překvapen,"
"Víš, co mi koupil narozeninám?"
"Ty hry?" rozesmál se a její smích slyšel i Wes, který seděl vedle.
"Byl to spíš dárek pro něj než pro mě,"
"Fajn, porcelánku, ty něco vymyslíš, musím už jít nebo mě Sue zabije, držím pace a zavolám večer," zavěsila a Kurt poraženecky svěsil ramena.
"Trable v ráji?" rozesmál se Wes.
"Moje nejlepší kamarádka je moc náročná na dárky,"
"Tak ji kup album její nejoblíbenější zpěvačky," navrhl David.
"A ty s kým kamarádíš?" rozesmál se Blaine, který doteď do jejich konverzace nezasahoval, spíše se snažil, na sebe neupozorňovat.
"S tebou?" opáčil mu.
"Kup ji něco co víš, že ji udělá největší radost, jsi její nejlepší kamarád," poplácal jej Wes po rameni a odešli. Kurt zůstal sedět u stolu sám a přemýšlel, co by Rachel udělalo největší radost. Hlavu složil do dlaní a jen tak tam seděl. Nakonec vstal a zamířil do knihovny, vytáhl knihu o Karlu IV. a dal se do čtení. Sotva přečetl dvě stránky, koutkem oka zahlédl Blaine. Nebude se mu znovu omlouvat, nebude a nebude. Blaine zamířil k němu a odtáhl židli. Modrooký mladík byl více než zaražen.
"Můžu?" zeptal se. Kurt jen kývl hlavou a svůj pohled zase zaměřil na řádky. Věděl moc dobře, že číst to nebude, ne, na to ho moc Blainova přítomnost rozptylovala.
"Omlouvám se," zašeptal a naklonil se ke Kurtovi, "choval jsem se hloupě. Měl si celkem pravdu."
"Já vím, že jsem měl pravdu,"
"To je všechno?" Blaine si nervózně hrál s rukávem Daltonské uniformy.
"Nemám ti co říct,"
"Počkej, to jako vážně?" zaraženě se na Kurta podíval. Kurt zvedl hlavu a zářivě se usmál. Byl rád, že se omluvil.
"A to říkáš, že mě znáš?" na tváři mu pořád pohrával úsměv, "zapomínáš, jak dobrý jsem herec."
Hodnou chvíli si ještě povídali. Blaine chtěl slyšet všechno, co dělal o prázdninách v Limě a Kurt chtěl vědět, co všechno se dělo tady, jelikož pár studentů zůstalo na akademii, včetně Blaine. Pokaždé, během rozhovoru, kdy se střetli jejich pohledy, modrookému chlapci v břiše poletovalo hejno motýlů. Chvilkami ani nevnímal, co jeho kamarád povídá. Když se Blaine začal zvedat, Kurt na něj hodil nechápavý a trochu nesouhlasný pohled.
"Říkal jsem ti, že už půjdu," rozesmál se kudrnatý mladík nad jeho reakcí.
"Jo, já vím," snažil se zakrýt své rozpaky mávnutím ruky, avšak moc dobře mu to nešlo. Blaine už odcházel a byl ve dveřích, když si Kurt všiml mobilu, který evidentně patřil jeho kamarádovi. Chtěl ještě zavolat, ale byl v knihovně, schytal by pár nepěkných pohledů. Váhavě se natáhl pro mobil a pohrával si s ním v ruce. Věděl, že to není správné, i přesto, zmáčkl tlačítko SMS. Nejprve je jen pohledem projížděl. Pak si však všiml jedné, která jej zaujala.
12:21 Sebastian -> Včerejšek můžeme někdy zopakovat, nemyslíš?
Cítil nepříjemný pocit a v hlavě mu běhalo mnoho myšlenek. Cítil k tomu člověku nenávist, ne, nebyla to nenávist, spíše žárlivost. Žárlil na toho kluka, se kterým Blaine tráví čas. Chvíli rozmýšlel, jestli má chtít vědět, co odepsal, nakonec se podíval.
12:25 KOMU:Sebastian-> Rozhodně musíme ;)
Cítil, jak jej v očích pálí slzy. Rychlím zamrkáním je zahnal a z SMSEK vyjel. Rychle sbalil svoje věci ze stolu, brašnu přehodil přes rameno a vyšel rychle z knihovny. Ve dveřích se srazil s Blainem, který se právě vracel pro mobil.
"Promiň," omlouval se, "jen jsem tady asi zapomněl mobil."
Kurt mu jej bez řečí dal, obešel ho a zamířil k sobě do pokoje, kde konečně nechal volný průběh svým slzám. Svezl se na postel a probrečel se do spánku. Vzbudilo ho až jeho vyzvánění. Nahmatal mobil, který se válel v posteli a přijal hovor.
"Ano?" hlesl a hlas měl chraplavý vyčerpáním.
"Kurte? Tady Q, říkal jsem, že zavolám,"
"Jo, já vím, promiň," chvíli se díval na své ruce a pak dodal, "usnul jsem."
"Ty jsi brečel?" dělala si starosti.
"Ne,"
"Poznám to, co se stalo?"
"Nebudu ti to vykládat po telefonu Quinn,"
"Další maraton?"
"Ne, jen se chci zavrtat do peřin s velkým kelímkem vanilkové zmrzliny a pustit si nějaký romantický, velmi dojemný film,"
"V sobotu? U mě?"
"O víkendu nikdo nejezdí domů,"
"Tak přijedeme my dobře?" navrhla.
"Kup mi velkou vanilkovou zmrzlinu," poprosil ji, ale ani na odpověď nečekal a zavěsil. Pozítří přijedou jeho kamarádky a on bude moct probdít celou noc.
Xxx
Celý pátek se Blainovi vyhýbal, co to dalo, ale i tak na něj na obědě nakonec narazil. Zničeně přišel ke stolu a sedl si na židli.
"Je pátek, co tak sklesle?" přežvykoval Wes svůj oběd. Kurt jen mávl rukou a příborem se jen nimral v obědě.
"Co se děje?" zeptal se Blaine.
"Nic," odsekl, věděl, že nemá právo být naštvaný, ne na něj. Blaine se na něj naštvaně podíval a už radši dál nic neříkal.
"Ahoj," vrhla s ke Kurtovi Quinn a Rachel. Brunetka do něj prudce narazila a příbor, jenž držel v ruce, mu vypadl.
"Co tady děláte proboha?" snažil se otočit, ale Rachel jej pořád držela kolem krku.
"Skončilo ti už vyučování?" zeptala se Quinn, ignorující jeho otázku.
"J-o," zakoktal.
"Super, doufám, že máš aspoň tak velkou postel jako doma," nevinně se usmála a podívala se na všechny přítomné.
"Jsem Quinn," představila se a natáhl k nim ruku.
"Já jsem Blaine, tamto Wes a David," usmál se a přijal její ruku.
"Jdeme?" nečekaly, až modrooký mladík odpoví a už ho tahaly na nohy.
"Mám tu zmrzlinu, chceš, aby roztála?" ukázala na tašku a usmál se.
"Těšilo mě, kluci," naposledy jim zamávala a už jej táhly do pokoje.
Xxx
Jakmile se zavřely dveře od jeho pokoje, Rachel se na něj starostlivě podívala.
"Co se tedy děje?" blondýnka si sedla na postel, vytáhla z tašky velký kelímek zmrzliny a tři lžičky. Poklepala na místa vedle sebe a každému dala jednu lžíci.
"Má někoho jiného," zamumlal a dívky se na něj nechápavě podívaly.
"Jak si to zjistil?" stejně jako Kurt si Quinn nabrala zmrzlinu.
"Vím, že jsem neměla, ale nedalo mi to, četl jsem jeho smsky,"
"A co tam bylo?" vyzvídala Rachel.
"To je jedno, co tam bylo, prostě je zamilovaný do někoho jiného Rachel,"
"Dobře, evidentně o tom nechceš mluvit, tak se prostě zavrtáme do peřin, pustíme si film, ale nebudeme brečet," shrnula jejich plán a natáhla se pro notebook. Kurt vděčně přikývl a lehl si doprostřed postele. Notebook držel on a vybírali film.
"Kamarád taky rád," zajásala Rachel a ponořili se do děje filmu.
Během filmu nikdo ani necek a očima hltali Justina. Sem, tam padla poznámka o jeho sexy zadku a Rachel si stěžovala, proč ho nenatočili zepředu.
"Taky chci život jako z filmu," usmála se Rachel.
"A nebudeš ho mít snad, hvězdo?" divil se Kurt a mírně nafoukl tváře.
"Jistě, že ano, budu přeci v New Yorku s tím nejlepším kamarádem," konejšivě ho hladila po rameni, na což se všichni rozesmáli. Dlouho do noci si povídali a tiskli se k sobě, když nad Daltonskou Akademii udeřila pořádná bouřka. Malá lampička u postele, jenž dodávala světlo, zhasla.
"Vypadl proud?" zděsila se Rachel a tiskla se ke Kurtovi ještě víc. Kurt vymanil ruku z jejího sevření a ulehl do pohodlnější polohy. Nemohl usnout, ačkoliv se snažil sebevíc. Opatrně vstal z postele, aby nikoho nevzbudil, vzal si mobil a svítil si na cestu. Vyšel na chodbu, aby zjistil jestli opravdu proud vypadl. Opravdu proud vypadl, na chodbách Daltnu byla tma, jen blesky které prosvítili oblohu, prosvítili i místnosti a chodby.
"Co tady děláš?" zašeptal Blaine těsně za Kurtem a ten leknutím nadskočil.
"Vyděsil jsi mě," hlesl.
"Promiň," zachechtal se, "poslyš, udělal jsem ti něco?"
"Co-," zarazil se a vzpomněl si jak se choval dneska odpoledne, "jistěže ne."
"No já jen-,"
"Měl jsem jen špatnou náladu, omlouvám se jestli jsem byl nepříjemný," skočil mu do řeči.
"Dobře," usmál se, "už kamarádky odešli?"
"Ne, spí," tiše promluvil, "usnuly asi před hodinou."
"V té bouřce usnuly?" divil se a snažil se zaměřit, alespoň rysy Kurtova obličeje.
"Taky se divím," zamumlal. Ačkoliv na Blaina neměl náladu, byl rád, že s ním může teď být.
"A co tě napadlo jít v té tmě do chodeb?"
"Nevím, když nemůžu spát a jsem doma, jdu do kuchyně pro horké mléko," pokrčil rameny modrooký chlapec a opřel se o stěnu.
Blaine jej napodobil a usmál se do tmy: "A teď si tedy šel kam?"
"Nevím," připustil a sjel podél stěny na zem.
"Tak povídej, každý pátek tady budou tvoje kamarádky?"
"To záleží," ušklíbl se do tmy a pokračoval, "jestli nebudu mít lepší plány."
"Lepší plány jako?"
"Nevím," pokrčil rameny a na vteřinu zavřel oči.
"Lepší plány jako například rande?" zkusil to Blaine. Kurt měl chuť mu říct, ne ale ty určitě jo, ale nakonec se kousl do jazyka.
"Třeba,"
"A máš nějakého určitého člověka, s kterým by si chtěl strávit páteční večer?" Kurt na moment ztuhl.
"Možná," byl si téměř jistý, že jeho hlas se chvěje.
"Poslouchám," drkl do něj, když se Kurt neměl k pokračování.
"Ale no ták," škemral dále Blaine, ale Kurt zarytě mlčel.
"To je jedno, on stejně nemá zájem," hlesl nakonec.
"Odmítl tě?" zeptal se kudrnatý mladík.
"Ne," zavrtěl hlavou.
"Tak, pak nevíš, jestli má nebo nemá zájem, teda pokud není hetero," přemýšlel nahlas.
"Je gay," zašeptal, "ale na 100% vím, že nemá zájem."
"To je mi líto," poplácal Kurta po ramenu.
"A ty?" zeptal se najednou.
"Co já?" nechápal Blaine.
"Máš někoho, s kým bys chtěl trávit páteční večer?"
"Jo,"
"Poslouchám," oplatil mu.
"Neznáš ho," zasmál se.
"Aha," hlesl a vstal, protože cítil, že jej v očích zase pálí slzy.
"Už jdeš?" zeptal se překvapeně.
"Nějak na mě dolehla únava,"
"Tak dobrou," také vstal a pomalu odcházel.
"Dobrou," zamumlal a v jeho hlase už bylo slyšet, jak se zoufale snaží udržet slzy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 GabuShQa♥ » PíííseQ pro BabuShQu!!>♥< | Web | 5. srpna 2012 v 20:20 | Reagovat

FujQa☼, škaweĎounQý BlogíSeQ...DessájNíQ hlozŇoušQý! PísanQám nádherŇounQéjŠí šlánečQy nežQy TY!! FujQy, styďQuj se!!
MucQíí ♥♥.♥ HlúúúzQa :*

2 Inkunábule | E-mail | 5. srpna 2012 v 23:58 | Reagovat

Děkuji za novou kapitolu!!!
Jsem zvědavá, co nakonec dostane Rachel za dárky, jestli Finn opravdu vymyslel něco dobrého, nebo jestli je to dárek spíš pro něj. A co vymyslí Kurt. Jsem zvědavá, kdy se Blaine dozví, že ho má Kurt radši, než jen jako kamaráda a taky jak Blaine vníma Sebastiana.
krásná kapitola, díky

3 Nicole Damita | 7. srpna 2012 v 22:26 | Reagovat

Kurtie-chudáčik môj malý skoro som sa aj ja rozplakala ale aj tak som zvedavá ako to bude pokračovať a kašli na tie zlé reči keď sa im nepáči tak nak nečítajú

4 Karin | 25. ledna 2017 v 12:57 | Reagovat

Málem bulím. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama