Je těžké být sám sebou 2

21. června 2012 v 14:13

První hodina dějepisu je dokonalá smrt. Kurt seděl v poslední lavici a na papír črtal módní návrhy, co ho právě napadly. Najednou mu zavibroval mobil.
08:12 -> Ahoj včera si odešel a ani si nenapsal, že odcházíš, neměl jsem šanci tě pozvat na kávu! B.
Kurt se usmál, ale jedna věc mu vrtala hlavou.
08:14 -> Odkud máš moje číslo? K.
Netrpělivě čekal na odpověď, přitom zapomněl kreslit a také zapomněl, že má hodinu dějepisu.
"Pane Hummle, je něco vtipné, že Japonci zaútočili na Pearl Harbor?" zeptala se učitelka.
"N-ne," zamumlal. Učitelka jen zakroutila hlavou a dál se věnovala výkladu.
8:20 -> To je tajemství :P
Modrooký chlapec byl zvědavý, šťastný, ale i naštvaný zároveň.
8:22 -> No tak. Za prvé proč si ho sháněl a za druhé kde si ho nakonec sehnal?
8:24 -> Fajn, od Rachel, našel jsem si její profil a ona mi ho z radostí dala.
8:25 -> Proč si ho sháněl?
Blaine už celý den nepsal a Kurt byl myšlenkami úplně jinde.
"Kurte," vyzval ho pan Schue " můžeš zazpívat?"
Kurt přikývl a postavil se na podium, protože dneska byli v aule.

Heey hey...

Here I am, this is me
There's nowhere else on earth I'd rather be
Here I am, just me and you
Tonight we'll make our dreams come true

It's a new world, it's a new start
It's a life with the beating of young hearts
It's a new day, it's a new plan
I've been waiting for you
Here I am

Yee yee
Here I am

Všichni na něj koukali a Rachel s Mercedes se usmívali, jako jediné totižto měli tušení o kom zpívá.
Here we are, we've just begun
And after all this time, my time has come
Yeah here we are, still going strong
Right here in the place where we belong

It's a new world, it's a new start
It's a life with the beating of young hearts
It's a new day, it's a new plan
I've been waiting for you
Here I am
Eah here I am
Here I am
Eah yea
Yeah
Kurt dozpíval a jeho nejlepší kamarádky vystřelili na nohy. Přiřítily se k němu a objaly ho, div nespadli na zem.
"Krásné, bylo to úžasné," rozplývala se brunetka. Modrooký chlapec se zasmál a podíval se na mobil. Žádná nová zpráva.
"On napíše," usmála se na něj.
"To mi připomíná…," začal Kurt a Rachel si uvědomila, co udělala.
"Nic, nic ti to nepřipomíná," zasmála se a začala utíkat. Kurt automaticky vystřelil na nohy a utíkal za ní. Jenže nedoběhl daleko, protože mu v kapse zazvonil mobil.
15:02 -> Chci tu kávu :D
Když Rachel viděla, že za ni nikdo neběží tak se zastavila a viděla Kurta, jak drží mobil.
"Poděkuješ mi později," zakřičela a utíkala, jelikož se těšila domů.
15:05 -> Já chci věci
15:06 -> Například
15:15 -> Jít domů a podívat se na nějaký film
15:17 -> Můžu se přidat?
Tahle smska Kurta zarazila.
15:19 -> Jestli najdeš kde bydlím :P
15:21 -> Nevím jestli to najdu, ale všichni tvoji kamarádi šli. Budeš tam v té škole nocovat?
Modrooký chlapec se díval na mobil jako tele na nové vrata. Vyšel ven ze školy a uviděl ho. Opíral se o jeho auto s mobilem v ruce.
"Už jsem myslel, že nevyjdeš," řekl s úsměvem na tváři.
"Není moje chyba, že tady jsi," odpověděl pohotově a houpavým krokem došel k autu a Blainovi.
"Káva nebo film u tebe?" pořád se usmíval.
"Neznáš mě," přeměřil si ho pohledem.
"Mám rád Harryho Pottera nevadí mi ani dojemné, romantické filmy," úplně ignoroval Kurtovu poznámku.
"Fajn, nasedej," vzdal to a otevřel dveře svého auta pro Blaine. Blaine se vítězně usmál a nastoupil.
"Takže, ty chodíš do třetího ročníku?" zeptal se a rozhlížel se po interiéru auta.
"Jo," odpověděl Kurt prostě.
"Jsi starší," zamumlal a zamračil se. Kurt se rozesmál. Vypadal tak roztomile, když se mračil.
"Jsme tady," oznámil mu Kurt a zastavil na příjezdové cestě. Odemkl domovní dveře. Nikdo nebyl doma. Chytl Blaine za ruku a táhl ho nahoru po schodech. Blainovi jeho dotyk nevadil. Avšak namlouval si, že je to normální. Nevěděl proč, ale chtěl trávit svůj volný čas s Kurtem.
"Hm hezký," pochválil jeho pokoj.
"Já vím. Vyber tam nějaký film, udělám popcorn," řekl a odběhl dolů.
Za chvíli Kurt přišel s miskou popcornu.
"Máš něco?" zeptal se a lehl si na postel.
"Jo," řekl a podal mu film, která vybral.
"Vážně? Horor?" zeptal se mírně vystrašeně.
"Bojíš se?" rýpl si.
"Ne," vyhrkl a vzal mu cédečko z ruky. Dal ho do notebooku a pustil. Oba si lehli nejpohodlněji, jak mohli. Kurt si při každé děsivé scéně zakryl oči nebo sebou cukl. Najednou Kurt ucítil Blainovu ruku kolem pasu. Škubl sebou, ale neshodil ji. Blaine ani nevěděl, proč mu ruku kolem pasu dal, ale nechtěl ji už potom dát dolů a k tomu všemu měl bláznivé nutkáni jej políbit. Tak moc to chtěl. Sledoval jeho tvář a pohled mu spadl na rty. Kurt si všiml jeho pohledu a otočil se. Jakmile se otočil Blaine přitiskl své rty na ty jeho. Kurt byl chvíli v šoku, ale pak mu polibky oplácel. Když si Blaine uvědomil, co dělá rychle se od něj odlepil.
"Bože," zaklel a vstal.
"Kam jdeš?" zeptal se zmateně Kurt.
"Já nejsem gay," zakřičel " zapomeň na to."
"Ty si mě políbil!" zakřičel Kurt.
"Řekneš to někomu a já tě zabiju," zavrčel výhružně.
Blaine vyletěl z jeho pokoje a následně z domu. Kurt seděl zmateně na posteli a cítil, jak se mu po tváři kutálí první slza. První a pak další a další. Vzal do ruky mobil a napsal smsku.
19:34 -> Můžeš přijít? Prosím K.
19:36 -> Jsme tam za deset minut. R.

Kurt lehl do postele a pořád mu stékaly slzy po tváři. Za chvíli přišla Rachel. Vzala náhradní klíč, který měli v garáži, a vyběhla do pokoje za Kurtem. Viděla jak pláče na posteli tak si k němu lehla. Celou noc byla s ním a šeptala mu slovíčka útěchy. Ráno ji probudila smska, která přišla Kurtovi. Byla sobota, takže do školy nemuseli, ale ona chtěla prostě Kurta vzbudit.
"Kurte," zatřásla s ním.
"Hm," zamumlal ospale.
"Přišla ti smska," oznámila mu a podala mobil, "jdu do koupelny."
Když Rachel zmizela za dveřmi koupelny Kurt otevřel zprávy a přečetl si smsku.
09:23 -> Musím s tebou mluvit B.
Kurt neodepsal a zprávu hned vymazal. Už ho nechtěl nikdy vidět. Ne po tom co mu řekl. Něco v něm mu říkalo, že by mohli být alespoň kamarádi, ale tohle je asi prostě Blaine. Výbušný, zbrklý, prostě něco udělá a pak toho lituje a mohl by vůbec s ním být kamarád, když se do něj pravděpodobně zamiloval?
"Co podnikneme dneska?" skočila k němu na postel brunetka s mokrými vlasy a v jeho županu.
"Co chceš dělat," odpověděl ji suše a promnul si oči. Rachel se na něj zamračila, stáhla z něj peřinu a začala ho lechtat. Kurt se smál na celý pokoj a prosil svoji kamarádku, aby se nad ním slitovala. Rachel nakonec povolila a teď už probuzeného blonďačka nechala. Nakonec se rozhodli, že se prostě budou poflakovat po městě. Po cestě se stavili ještě pro Mercedes a Tinu. Kurtovi se ihned zlepšila nálada. Někdy prostě miloval den strávený s holkami ze sboru. Sobota uběhla jako voda a dva týdny taktéž, ale Kurt celou dobu myslel na Blaine, ale odepisovat mu nechtěl.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nicole Damita | 23. června 2012 v 16:16 | Reagovat

Pekné =) len dúfam že sa z toho tak ľahko Blaine nevymoce. A dúfam že tam máš aj trochu viacej drámy medzi nimi ale inak je to skvelé =)

2 Hviezda | 26. června 2012 v 19:19 | Reagovat

Dobre, spracovanie trochu pokulhava, ale som zvedava co sa z toho vykluje. Zaciatok kapitoly bol aj celkom vtipny a zasmiala som sa, no chcelo by to podrobnejsie opisy a viac sa ponorit do psychiky postav, ukazat citatelom ich vnutorne pocity. Dialogy sa mi pacili, lenze dost dobre obcas nerozumiem zvratom v deji. Idem na dalsiu kapitolu :).

3 Karin | 28. ledna 2017 v 17:59 | Reagovat

Blaine je nějak zmatený doufám že se srovná. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama